Strategické rozhodování v politice

-  výsledky  našeho  poznání  jsou  kombinací  pravdy  a  nepravdy,  přičemž  pravda 

obsahuje jak absolutní, tak i relativní aspekty 

-  který  komponent  v poznání  převládá,  je  otázkou  specifické  struktury  zájmů,  hodnot, 

individuální  zkušenosti,  zkušenosti  epochy,  ve  které  individuum  tvoří,  metodologie, 
kterou používá apod. 

Kriteria pravdivosti poznání a politika   

-  je vždy důležité najít to „nejlepší řešení“ 
-  je  potřeba  oddělit  pravdu  od  nepravdy,  oddělit  to,  co  je  skutečně  možné  a 

pravděpodobné, od toho, co je spíše jen iluze 

-  kriterium pravdivosti je měřítko, pomocí kterého zjišťujeme pravdivost našich tvrzení 
-  nejčastěji používaná kriteria pravdivosti:  
  Víra 

  historicky těsně spojena s náboženskými ideologiemi 
  často průvodním jevem běžného vědomí 
  založena  na  přesvědčení  o  věrohodnosti  a  neomylnosti  určitého  textu 

nebo osobnosti 

  nevyžaduje empirické potvrzení nebo logické prověřování 
  rozhodující a dostačující je kladný emocionální vztah k autoritě.  

  Jasnost a zřetelnost  

3 3  

  má svůj prapůvod u R. Descarta (1596-1650) 
  odmítl hodnověrnost víry a smyslové zkušenosti (empirie) 
  ideálem poznání se stal rozum 
  pravdivé  poznání  musí  být  založeno  na  postupné  dedukci  z 

nejjednodušších pojmů, principů 

  problémem ovšem je, že to, co je jasné a zřetelné, je často opět otázkou 

zájmu a hodnot jednotlivých subjektů   

  verifikace a falsifikace