Strategické rozhodování v politice

aby všichni měli stejnou šanci na uspokojování svých zájmů 

-  klasičtí liberálové  

  nejsou ochotni podpořit přerozdělování prostřednictvím daní ve společnosti a bude za 

co nejnižší daně 

  rovnost šancí je pro ně jen rovností vstupu do konkurence 

-  moderní socializující liberálové  

  přiměřené  zdanění,  aby  bylo  možné  zajistit  prostřednictvím  státu  srovnatelné 

startovací podmínky pro všechny jedince. 

-  dva pohledy na občanskou společnost 

o 

atomistické pojetí společnosti, tj. představě, že existují pouze jedinci sledující vlastní 

zájmy,  není  pro  občanskou  společnost  místo  -  ne  státní  financování  občanské 
společnosti 

o 

představa,  že  je  pro  jedince  přirozená  dobrovolná  spolupráce  s jinými  lidmi,  včetně 

potřeby se sdružovat - liberál bude občanskou společnost podporovat 

-  liberál bude podporovat stát, pokud ten nezačne omezovat jeho práva 
-  klasický liberál 

o  minimální stát (negativní teorie svobody) 
o  stoupenec sociálního státu 
o  stát neutrální ve vztahu k jednotlivým sociálním skupinám.  

-  princip omezené vlády - proti zneužití moci 
-  vláda může pouze to, co jí zákony dovolují, občan může vše, co není zákony zakázáno 
-  systém dělby moci, „brzd a protivah“ 
-  princip federalismu - politická  moc rozdělena mezi centrální a místní orgány státní moci- 

decentralizace 

klasický liberalismus - preferuje:

  atomizovaného jedince, který realizuje své právo maximalizovat svůj individuální 
prospěch (získává materiální statky) a dokáže se postarat sám o sebe,  
  neviditelnou ruka trhu jako nástroj prosperity a blahobytu,