Strategické rozhodování v politice

   jednotlivé  hodnotové  a  zájmové  struktury  se  prohlásí  za  rovnocenné  a  stejně 

pravdivé (pragmatismus, postmoderna)  

 
normativně-ontologické hledisko  

-  vede k tomu, že se určitá hodnotová a zájmová struktura na základě jejího „zakotvení 

v bytí“ prohlásí za jedině správnou a pravdivou 

empiricko-analytický přístup 

-  deklarující „čistou politickou vědu“, tj. vědu, která není ovlivněna hodnotami a zájmy 

poznávajícího subjektu 

-  toho by mělo mít dosaženo aplikací empirických a matematických metod 

weberiánství - Max Weber 

-  tvrdí,  že  společenské  vědy  by  měly  brát  v  úvahu  hodnoty  subjektů,  avšak  samy  by 

neměly obsahovat tvrzení, zda jsou tyto hodnoty oprávněné 

-  z hlediska  budoucnosti  je  vždy  potřebné  vybrat  určité  řešení  a  M.  Weber  odmítá 

budoucí koncepty hodnotit 

marxismus - K. Marx 

-  je  možné  nejen  ukázat  vazbu  hodnot  a  zájmů  na  ekonomické  podmínky  života  lidí, 

odvodit  je  z  nich,  ale  že  je  zároveň  možné  prokázat  na  základě  logiky  dějinného 
vývoje i to, které hodnoty či zájmy jsou z hlediska dalšího vývoje pozitivnější 

pragmatismus nebo postmoderna 

-  pojímá  jednotlivá  hodnotová  a  zájmová  paradigmata  jako  rovnocenná  a  stejně 

pravdivá 

-  nejblíže naplnění principu plurality a tolerance 
-  vzhledem k tomu, že protichůdné pohledy na politickou realitu lze málokdy realizovat 

současně, z praktického hlediska je tato verze nejméně věrohodná.