MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  vzrostl potenciál u obou 

-  SRAS jde doprava a její 

průsečík s LRAS odpovídá 
stejné míře inflace π

0  

-  faktory, které způsobily růst Y – 

větší množství práce, více K či 
lepší technologie – roste tedy Y, 
ale reálné jednotkové N firem a 
π nerostou  

a) 

Nejprve posun AD, který odpovídá změně potenciálu, zde firmy prodají  

veškerý svůj produkt, π stabilní, růst cen vstupů odpovídá očekávané úrovni manažerů, produkt je na 
potenciálu, nezaměstnanost je na u*. Eko je v dl.rovnováze. Jde ale o ideální stav při stabilní π a není vysoká 
nezaměstnanost, ALE:    
b) 

Pokud politici brzdí růst AD z obavy před inflací restriktivní monetární a fiskální politickou, naruší 

plynulý růst eko. AD se posune do AD

1, tedy roste, ale ne tak rychle, jako potenciál. Důsledkem jsou 

neplánované zásoby. Firmy dokáží vyrábět větší produkt při stejných AC, ale nedokážou dodatečný produkt 
prodat. Sice zvýší vyráběný a prodávaný produkt, ale ne tak, kolik by mohly vyrábět a prodávat s ohledem na 
své nové kapacity a novou produktivitu. Křivky LRAS a SRAS se posouvají doprava (rostou tedy kapacita a 
produktivita). Produkt se zvýšil jen na Y

1 a je nižší než potenciál. Eko by mohla díky novým I a růstu 

produktivity vyrábět Y

1*, ale vyrábí jen Y1 → jde o krizi z růstu. Opak: AD roste rychleji než potenciál, 

takže hospod.růst je při vyšší π. Pokud AD neroste stejně jako potenciál, nejsou plně využity kapacity!  
  
 

-  

90 

Ekonomický růst a produkční fce  

 
-  Agregátní produkční fce = vztah objemu použitých VF, technologického pokroku a výstupu 

(zatím nedochází k 
technolog.rozvoji), nezávisle 
proměnnou je množství 
použitých VF a závisle 
proměnnou je reálný produkt Y  

-  Produkční fce – udává max. 

produkt, který lze vyrobit z 
různých objemů VF  

-  uvažujeme-li jen L a K, pak: Y