MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

ovlivnit změnami v AD (jde tedy o přirozenou u*, která je spojena se stabilní mírou inflace)   

  
Inflační očekávání mají zásadní vliv na skutečnou míru inflace.  

  Adaptivní (vycházíme z vývoje inflace v minulosti)  
  racionální (rozhodování založena na sběru info, např. o vývoji D, MK) očekávání 

uskutečňují eko subjekty.  

Inflační očekávání vysvětlují, proč existuje míra inflace i bez vnějších šoků a jsou základem pro 

vysvětlení setrvačné inflace (π je stabilní v čase a je určena inflačními očekáváními)  

Upravená Phillipsova křivka 

π= πe-[a.(u-u*)-PL] 

-  Skutečná míra inflace závisí kromě odchylky skutečné míry nezaměstnanosti a 

přirozené míry nezaměstnanosti i na očekávané inflaci 

„model trojúhelníku“ - Skutečná míra inflace je ovlivněna:  

-  očekávanou mírou inflace   
-  odchylkou u od u* (cyklická 

nezaměstnanost)  

-  nabídkovými šoky  

π= πe-[a.(u-u*)-PL] + v 

πe … Očekávaná inflace, [a.(u-u*)-PL] … Poptávková inflace,  v … Nabídková inflace 
Závěr: 
Neexistuje dlouhodobý substituční vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti 
Kvůli inflačnímu očekávání se tento vztah v dlouhém období rozpadá 
Substituční vztah v krátkém období – peněžní iluze (vzniká z důvodu ztotožnění růstu nominálních 
mezd s růstem reálných mezd ze strany zaměstnanců bez toho, aniž by byla zohledněna celková 
cenová hladina.)  

-  

86 

 
Adaptivní očekávání  
Graf:  
Eko je na nulové produkční mezeře, u je na 
u*, stabilní míra inflace 2 %. Nyní CB zvýší AD 
(růstem peněžní zásoby, neboli poklesem IR).  
Růst AD a pokles skutečné míry 
nezaměstnanosti na u

1 pod přirozenou míru 

dostaneme kladnou produkční mezeru, 
zvyšování cen, vyšší míra inflace 5 %.  
Krátkodobě dochází k substituci mezi mírou 
inflace a nezaměstnanosti, pohybujeme se podél 
SPC0 (ale skutečná míra inflace vzrostla na 5 
%).  Firmy zvyšují poptávku po práci, 
zaměstnanci jsou ochotni více pracovat (kvůli 
vyšší nominální w), ale to neznamená, že budou 
vydělávat více i reálně.  - podléhají peněžní iluzi 
a zaměňují vývoj nominálních a reálných w, 
zvyšovat nabídku práce, ale zaměstnavatelé 
budou mít pocit poklesu reálné mzdy a proto budou zvyšovat nabídku pracovních míst.   
  
Peněžní iluze může krátkodobě zvyšovat reálný Y, protože pracovníci se neuvědomují, že jejich