MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

  kladná produkční mezera – růst poptávky po práci, nad potenciálem – snížení 

u   

  záporná produkční mezera – pokles poptávky po práci, pod potenciálem – 

zvýšení u   

  pokles AD → snížení produkce → tlak na redukci N → nižší poptávka po práci 

→ růst u  

OKUNŮV ZÁKON   = souvislost mezi produkční mezerou a mírou 

nezaměstnanosti  

- 

pokles míry nezaměstnanosti o 1 % pod u* doprovázen růstem reálného Y nad 
potenciál (Y*) o  více než 1 %     

- 

U – u* = - δ (Y – Y*)     kde δ = citlivost odchylky u od u* v závislosti na produkční mezeře (Y – 

Y*)

- 

koeficient se ale může v čase měnit, proto nelze Okunův zákon chápat ve smyslu 
kvantitativního  zákona. δ je určen hlavně možností a ochotou firem propouštět a 
najímat zaměstnance v období recese a expanze.  

- 

Vyšší koeficient – vyšší citlivost – větší fluktuace 

- 

v období expanze firmy nezvyšují poptávku po práci proporcionálně k růstu produkce  

- 

dostane-li se eko do kladné produkční mezery (Y > Y*¸ u < u*), tak firmy nebudou přijímat 
stejné  množství pracovníků, o kolik zvýšily množství produkce (v %). Některé činnosti 
může dělat stejný počet pracovníků (mtg, prodej, administrativa)  

-  

84 

- 

v recesi je eko v záporné produkční mezeře (Y < Y*¸ u > u*), firmy snižují produkci, 
nedojde  k proporcionálnímu propouštění, ale firmy snižují počet méně kvalifikovaných 
zaměstnanců  

- 

kvalifikované pracovníky se snaží udržet, jsou s nimi spojeny vyšší N (vyhledávání, 
zaškolování)  

85 

Rozšířená Phillipsova křivka a inflační očekávání  

-  důležitá jsou inflační očekávání, která ovlivňují vývoj inflace v krátkém a dlouhém období. 

Růst očekávané π má dopad na skutečnou π.    

-  vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti platí jen v SR (v LR substituční vztah neexistuje).  
-  existuje úroveň nezaměstnanosti, jež je výsledkem přirozených tržních procesů a kterou nelze