MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  teorie opět předpokládá, že existuje přímá úměra mezi výší mzdy a výkonností pracovníka   
-  platí-li firma vyšší mzdu, pracovníci nechtějí riskovat, že se přijde na jejich nízkou výkonnost a že  

ztratí dobře placenou práci → je v jejich zájmu pracovat co nejlépe  

Efektivnostní mzda = mzda, kdy firma vykazuje min. průměrné mzdové N na 1 efektivního pracovníka 
Výsledkem  vyšších  reálných  mezd  než  rovnovážných  je  pokles  míry  nalezení  práce  a  růst 
nezaměstnanosti.  
  
Graf:   

- 

křivka e udává závislost výkonnosti pracovníků na 
reálné mzdě, s růstem mzdy se zvyšuje výkonnost 
pracovníků, ale do určité výše mzdy v klesající míře  

- 

paprsky udávají poměr výkonnosti k reálné mzdě, na 
každém paprsku je konstantní poměr  

- 

firma chce co nejvyšší poměr obou veličin, jde tedy o 
dosažení co nejstrmějšího paprsku, ale s přihlédnutím 
k omezení danému křivkou e, optimum je tam, kde se 
paprsek dotýká křivky e   

- 

při mzdě, která odpovídá tečnovému bodu, firma 
dosahuje nejvyššího dosažitelného poměru výkonnosti 
svých zaměstnanců a mezd, příslušná reálná mzda 
(w*/P) je efektivnostní mzda  

-  

78 

- 

rozhodování firem o efektivnostní mzdě a objemu poptávané práce je nezávislé na velikosti 
nabídky práce  

79 

Pohled nové klasické ekonomie na trh práce  

 
70. léta – rozdvojení názorů na novou keynesiánskou a novou klasickou ekonomii 

Předpoklad: pružné ceny a vyčišťování trhu  

Model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci (= model s asymetrickou informací)  

-  odlišné zpracování info o očekávaném vývoji cenové hladiny firmami a zaměstnanci  
-  firmy hodnotí údaje o budoucím vývoji cen, dokáží správně odhadnout úroveň cen v 

ekonomice, rozhodují se tedy jen na základě skutečné reálné mzdy (w/P). Změny reálné 
mzdy jsou podmíněny změnami nominální mzdy (w) a cenové hladiny (P)