MAKRO-pozn-ÚSTNÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
U – indiferenční křivky, které udávají kombinace spotřeby, statků a užití volného času, jenž přináší
jednotlivci stejný užitek
C – množství nakupovaného zboží
Spojíme body na grafu závislosti mzdy na množství práce A získáme typický tvar INDIVIDUÁLNÍ nabídky práce, která je zpětně zakřivená
Je to důsledek toho, že od mzdy 150Kč/hod. převáží důchodový efekt nad substitučním
Substituční efekt - Při vyšší mzdě přináší každá hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel
použít k získání většího počtu výrobků a služeb, což vede k tendenci pracovat déle na úkor volného
času.
Důchodový efekt - Vyšší mzda vede také k nahrazování práce volným časem. A to proto, že
spotřebitel má již dostatečný důchod a chce také více volného času.
Při nižších mzdách rostoucí – od určité úrovně mzdy klesající
- Nabídka práce je funkcí reálné mzdy = LS=f(w/P)
- Agregátní nabídka práce je součtem všech individuálních nabídek práce - Není zpětně zakřivené - S růstem mzdy přichází nový pracovníci na trh práce (imigranti,
hospodářsky neaktivní obyvatelé)
-
-
74
Rovnováha na trhu práce a dobrovolná
nezaměstnanost
- pokud se poptávka a nabídka vyrovnají, mzda a
množství práce nemají potřebu se měnit trh se vyčistí při rovnovážné reálné mzdě a
rovnovážném množství práce (kdo chce, práci najde)
→ to ale neznamená, že není nezaměstnanost → část
pracovníků považuje reálnou mzdu za nízkou, a tak
nepracují → v klasickém modelu existuje jen
dobrovolná nezaměstnanost
– bod E
0 (rovnovážná reálná mzda w0/P0 a
množství práce L
0) - všechny ceny jsou pružné (i
nominální mzda)
-
Vzroste cenová hladina na P2 – klesne reálná mzda
-
Firmy poptávají množství LD – lidé nabízejí množství LS
-
Konkurenční boj o pracovníky – roste mzda na w2 – vzroste nominální mzda