MAKRO-pozn-ÚSTNÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
nabídka je vyšší než poptávka → jde o nedobrovolnou nezaměstnanost
-
76
18. Trhy práce a nezaměstnanost v keynesovských přístupech
Původní Keynesiánský model trhu práce
- ukazuje vliv nepružných nominálních mezd na
zaměstnanost
- na grafu se AD po práci vyrovnává s AS při
rovnovážné reálné mzdě w
0/P0 a objemu práce L* →
což je situace, kdy existuje jen dobrovolná
nezaměstnanost (jde o osoby, které jsou ochotny a
schopny při současné reálné mzdě pracovat, ale
na trhu práci nemohou najít)
- cenová hladina se sníží na P1 a nominální mzda se
nezmění → důsledkem je zvýšení reálné w na w
0/P1,
při vyšší reálné mzdě má zájem pracovat L
1 osob,
ale firmy chtějí najmout jen L
0 pracovníků →
vzniká nezaměstnanost v rozsahu L
1 - L0
- v důsledku vyšší reálné mzdy bylo propuštěno L* - L0 osob, rozdíl L1 - L* představuje nové zájemce o
práci, které přilákala vyšší reálná mzda a kteří práci nenašli
-
Model vysvětluje pomocí nepružných nominálních mezd, proč se trh nečistí a proč
dlouhodobě neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost → ale nevysvětluje, proč jsou nominální
mzdy nepružné ! → to je z důvodu institucionálního uspořádání trhu práce.
- nominální mzdy jsou pak určeny kolektivním vyjednáváním mezi odbory, zaměstnavateli a
vládou (jsou určeny na dohodnutou dobu) - na firmě pak je, kolik lidí přijmou při dohodnutých
mzdách, jsou-li reálné mzdy vyšší než rovnovážné → roste nezaměstnanost
- za nepružnost mezd nemůžou odbory, ale institucionální uspořádání trhu práce !
-
Firmy objektivní důvody na podporu kolektivních smluv:
Snížení rizika stávky
Snížení nákladů na vyjednávání
Relativní jistotu o budoucích nákladech
Cyklický pohyb reálných mezd
- keynesiánský model vychází z nepružných nominálních mezd a nízké pružnosti cen zboží a