MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

služeb   

-  → to vede k nízké pružnosti reálných mezd, které nedokáží vyrovnat poptávku a nabídku na 

trhu práce → dochází k nedobrovolné nezaměstnanosti  

Co způsobí nepružné ceny a mzdy  
Recese – pokles/zpomalení P – dohodnuté w – růst/ zrychlení růstu reálných mezd w/P  
Proticyklický pohyb – pokles HDP a růst reálných mezd  
Vyčištění trhu až po vyjednání nových nominálních mezd  
 

77 

Trh práce z pohledu nových keynesiánců  

- 

ceny a mzdy se nemění dostatečně rychle, aby se trhy práce nebo zboží a služeb 

automaticky  čistily (v tom je podobnost s původním modelem)  

-  nově ale zkoumají mikroekonomické příčiny nepružnosti cen a mezd  
-  neoklasické ekonomie = Cíl zaměstnanců maximalizace užitku + Cíl firem maximalizace 

zisku  

- noví keynesiánci rozlišují nominální a reálné rigidity:   

Nominální rigidity – spojeny s nepružnými nominálními cenami a mzdami, 

příčiny nepružnosti jsou v N, které musí vynaložit při změnách cen (např. 
náklady jídelníčku), 

v koordinačním selhání či v implicitních cenových 

kontraktech  

Reálné rigidity – souvisí s relativními cenami, a to buď jednoho zboží vzhledem k 

cenám ostatních zboží. Relativní cenou je také reálná mzda (protože dává do poměru 
nominální mzdu k cenám zboží a služeb). Teorie efektivnostní mzdy vysvětluje 
reálnou rigiditu:  

Efektivnostní mzda  

-  dle této teorie firmy udržují reálné mzdy nad jejich rovnovážnou úrovní a nemají zájem je  

snižovat na jejich rovnovážnou úroveň  

-  cílem firmy je snížit fluktuaci pracovníků a stimulovat je k výkonnosti, vyplacené mzdy sice rostou, ale 

výkonnost zaměstnanců roste rychleji, takže firmám klesají průměrné mzdové N a rostou zisky  

-  teorie efektivnostních mezd předpokládá, že vyšší reálné mzdy přilákají kvalitnější a  

produktivnější zájemce o práci (nabídkou vyšších mezd), pro firmy je těžké monitorovat výkonnost 
pracovníků – firmám hrozí, že budou platit svým zaměstnancům jen za to, že budou přítomni na 
pracovišti, ne za jejich práci, vzniká tak problém morálního hazardu (utajená činnost lépe 
informovaného subjektu, tedy opět zaměstnanců)