MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

 
-  klasický model předpokládal, že při převaze nabídky nad poptávkou práce budou klesat reálné, 

mzdy tak dlouho, dokud se trhy práce nevyčistí (tj. nevyrovná se poptávka a nabídka práce) → 
realita je odlišná   

-  Keynesiánský model je založen na existenci nepružných nominálních mezd a ukazuje, že se trhy 

práce automaticky nevyčišťují (tj. poptávka a nabídka práce se nevyrovnávají), od 2.sv.v. 
probíhají diskuze a spory mezi keynesiánci (ceny jsou nepružné a trhy se nevyčišťují) a 
klasiky (pružné ceny a trhy se čistí).   

-  

82 

19. Inflace a nezaměstnanost: Phillipsovy křivky 

 
- 

substituční vztah (trade-off) mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti: růst míry 
inflace je doprovázen snížením míry nezaměstnanosti a naopak → označuje to Phillipsova 
křivka, která je jedním z nejdiskutovanějších vztahů v ekonomické teorii  

Původní mzdová phillipsova křivka 

Graf:   
-  existuje taková úroveň nezaměstnanosti, která 

je spojena se stabilitou nominálních w a 
nezrychluje míru změny nominálních w  

-  stabilní eko není nutně spojena s nulovou mírou 

nezaměstnanosti  

-  míru nezaměstnanosti, která je význačná stabilitou 

nominálních w označujeme jako přirozenou míru 
nezaměstnanosti u*, nebo také míru 
nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci 
„NAIRU“ - míru nezaměstnanosti vyjádříme 
odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od 
přirozené: 

 (u – u*): (Wt – Wt-1) / Wt-1  = -a * (u – u*) 

- levá strana - tempo růstu nominálních w, pravá strana: odchylka skutečné od přirozené 

nezaměstnanosti  

- koeficient a

 určuje, jak se mění nominální w v závislosti na změnách míry nezaměstnanosti 

(citlivost tempa růstu nominálních w na odchylku skutečné míry skutečné míry nezaměstnanosti = 
„u“)  

Cenová (modifikovaná) phillipsova křivka  

Solow a Samuelson modifikovali původní Phillipsovu 
křivku s tím, že míru růstu nominálních w zaměnili za 
míru inflace. Došli tak k závěru, že substituční vztah lze 
nalézt i mezi vývojem u a inflace.   
Graf:   
Přirozená u* je spojena s nulovou mírou inflace (bod A). 
Pokud klesne u pod tuto úroveň např. na 3 %, potom míra 
inflace vzroste na 4,5 % (bod B).