MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

produkt z práce s reálnou mzdovou sazbou, jde 
o bod E0 (zde bude najímat L0 jednotek práce)  

Nabídka práce  

-  jedinci (domácnosti) nabízejí svoji práci, nejdříve popíšeme rozhodování člověka, kolik hodin své práce 

bude nabízet – předpokládáme, že jediným zdrojem jeho obživy je práce  

-  Spotřebitel se rozhoduje jak rozdělit svůj důchod mezi volný čas a spotřebu (práci)  

-  Cílem spotřebitele je maximalizovat užitek U=f(C,H)   

-  Den(24 hodin) můžeme rozdělit na počet pracovních hodin(L) a počet hodin volného času(H) L+H=24 

-  částka získaná za 1hod práce odpovídá nominální mzdové sazbě (w)  

- 

Jednotlivec při maximalizaci svého užitku naráží na 2 omezení 

 1.Den má 24 hodin (L+H=24, bude pracovat L=24-H hodin) 
 2.Spotřeba závisí na počtu odpracovaných hodin a výši mzdy C=w.L 

- 

Známe podmínku maximalizace užitku: Mezní míra substituce se rovnala poměru cen 

o  Zde to znamená, aby se mezní míra substituce volného času spotřebou rovnala poměru 

jejich cen 

- 

Cena práce je? Mzda 

- 

Cena volného času? Také mzda (Tím že nepracujeme přicházíme o mzdu, jedná se o náklad 

příležitosti) 

-  Jednotlivec maximalizující svůj užitek pracuje tolik hodin aby se mezní míra substituce volného 

času spotřebou rovnala mzdové sazbě  

-  obdržená denní mzda závisí na počtu odpracovaných hodin (L) a na mzdové sazbě (w)  

-  člověk vynakládá svůj příjem na nákup zboží – jeho denní spotřební výdaje závisí na ceně (P) a na  

množství nakupovaného zboží (X), spotřební výdaje člověka (P * X) se rovnají jeho mzdě (w * L)  

-  

73 

Graf individuální nabídky práce  Máme 3 mzdové sazby 100Kč/hod. 150Kč/hod. 200Kč/hod.