MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

pro dezinflační politiku a bude snižovat míru inflace i 
očekávání, politiku rozvrhne do několika menších zvýšení 
reálných IR, CB se bojí, že moc klesne Y, který je doprovázen 
růstem nezaměstnanosti (obava může být důvodem toho, jak 
subjekty tvoří očekávání)  

-  CB předpokládá, že tato očekávání jsou převážně adaptivní (tj. 

vytvářejí se dle předchozí inflace), krátkodobě je inflace 
setrvačná dle očekávání, tedy přizpůsobení cen a mezd není 
rychlé, ale má zpoždění. Zvýšení reálných IR sníží AD do AD

1, ale inflace má setrvačný charakter (SRAS0 se 

nemění) → vzniká E

1. Eko se postupně vrací na potenciál (E2) a klesají skutečná i očekávaná inflace (posun do 

SRAS1) na úrovni inflace 6 % (cílem je ale 3 %)  

-  CB na krátkou dobu vychýlí eko od potenciálu, a to změnou reálných IR a poklesem AD → rovnováha E3   
-  nakonec jde eko vrátí pomocí přizpůsobovacích procesů na požadovanou úroveň při stabilní a současně setrvační 

míry inflace v bodě E

4  

70 

Reakce CB na nabídkový šok  

- reakce závisí na tom, zda je šok přechodný nebo permanentní (a má dopad krátkodobý či dlouhodobý)  
a)  Potlačovací (restriktivní) politika – CB zvyšuje reálné IR, aby odstranila inflační tlaky  

-  eko se díky šoku dostane do recese a poroste míra inflace, 

prohloubí se produkční mezera.   
GRAF:  

- Rovnováha v bodě E1 
- Nastane negativní nabídkový šok – posun SAS na SAS2 – roste 

inflační očekávání 

- Produkt klesá na Y2 a očekávaná inflace vzroste na 7% 
- CB zasáhne – posune se agregátní poptávka AD na AD2 
- Produkt klesne na Y3 - Po čase se prolomí inflační očekávání a SAS se posune na SAS3