MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

dojednat vyšší nominální mzdové sazby, což se promítne do cen firem (rostou N)  

Teorie efektivnostních mezd  
-  snaží se vysvětlit, proč firmy nesnižují mzdy ani v období recese  
-  vychází z toho, že úroveň mzdových sazeb je kladnou funkcí produktivity práce (čím vyšší w, tím vyšší  

-  produktivita, více kvalifikovaných pracovníků, nižší fluktuace a odpadání nákladů s najímáním 
nových zaměstnanců a jejich zaučováním)  

-  transakční N spojené s přijímáním nových pracovníků a jejich zaučování jsou poměrně vysoké  

-  pokud bude eko nad potenciálem a firmy budou plně využívat svých kapacit, pak ceny a inflace 

budou citlivěji reagovat na další změny poptávky.  

-  Bude-li se eko nacházet na úrovni potenciálu, vývoj inflace bez N šoků je stabilní a míra inflace je 

určena jen očekáváními.    

 
Agregátní nabídka v krátkém období (SRAS)  

-  je to horizontála, kdy v krátkém období je míra 

inflace stabilní a je určena jen inflačními 
očekáváními   

-  firmy v krátkém období mění jen objem produkce  
2 typy očekávání:  

Adaptivní = firmy vychází z dat, která popisují minulý 

vývoj ekonomiky, vychází z dřívější π  

Racionální = vychází také z predikce budoucího 

vývoje a ze všech jim dostupných informací  

Agregátní nabídka a inflační očekávání  

-  inflační očekávání představují rozhodování subjektů o příštím vývoji cen  

-  každá firma plánuje vývoj své produkce a cen a bere v 

úvahu všechny faktory z dřívějších zkušeností 

-  pokud čekají míru inflace 2 %, promítnou to do svých 

rozhodování. Také odbory budou chtít min. 2% nárůst 
nominálních mezd, aby zachovaly výši reálných w  

-  očekávají-li, že nedojde k významným ekonomickým 

událostem, bude inflace odpovídat její výši v 
předchozím období  

-  změna inflačních očekávání mění polohu křivky SRAS: 

vyšší očekávání = křivka nahoru a naopak  

66 

Agregátní nabídka a produkční mezera