MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

(reakční fcí CB).   
  

Graf: nahoře je rovnováha IS a MP0 (bod A), uvažujeme, 
že rostou inflační tlaky kvůli růstu Y nad potenciál 
kladná produkční mezera (Y > Y*) způsobena např. 
rostoucími AE domácností nebo růstem D zahraničních 
partnerů produkční mezera zvyšuje míru inflace, CB proto 
zvýší reálnou IR, aby snížila AE, růst inflace vede k růstu  
inflačního očekávání → růst do MP

1.  Reálná IR rostou a 

AE (plánované výdaje) klesají → nová rovnováha je bod B  
-  

AD dostaneme spojením bodů A a B  

- 

AD je úroveň celkových výdajů eko (C + I + G + NX) 
při určité velikosti míry inflace  

- 

AD vyjadřuje negativní vztah mezi mírou inflace a Y  

-  odchyluje-li se Y od potenciálu, vznikne produkční 

mezera. Kladná (Y > Y*) → CB zvyšuje reálné IR, které 
snižují AE. Záporná (Y < Y*) → CB snižuje r  

- 

výše Y je v negativním vztahu k míře inflace – AD má 
negativní sklon   

- 

vyšší inflace snižuje reálný produkt a naopak  

- 

míra inflace je důležitá pro určení AE a reálného Y, 
protože pokud roste míra inflace a infl.očekávání, CB 
zvyšuje reálné IR, které snižují AE a pak reálný HDP.   

- 

klesá-li inflace, CB snižuje reální IR, které zvyšují 
celkové plánované výdaje a reálný HDP  

Změny AD  

AD není ovlivněna jen mírou inflace a reálných IR, ale také exogenními faktory (nejsou součástí modelu 

AD). Dojde-li ke změně těchto faktorů . AD se posouvá do AD1, tedy při stejné míře inflace roste reálný 
produkt (Y).  

 změny G: růst G má krátk. vliv na růst Y  
 změna peněžní zásoby– vyšší nominální 

zásoba peněz zvyšuje krátk.peněžní zůstatky a 
to vede k vyšším výdajům. Nového inflačního 
cíle bude dosaženo při vyšší reálné IR 

 změna spotřebních výdajů: očekávání 

zvyšuje ochotu utrácet nebo si půjčovat