MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  je-li skutečný produkt nad potenciálem 

(kladná produkční mezera) – VF jsou 
přetěžovány, rostou jejich ceny, jsou méně 
dostupné, vyšší tlak na míru inflace a růst 
inflačních očekávání → posun SRAS nahoru  

-  je-li skutečný produkt pod potenciálem 

(záporná produkční mezera) – recese, výrobní 
kapacity jsou nevyužity, roste 
nezaměstnanost, odbytové potíže firem, 
nemusí zahrnout do N a do cen dosavadní 
očekávanou inflaci, ale promítnou jen menší 
míru inflace, než očekávaly.  → posun SRAS 
dolů 

  
AS v dlouhém období (LRAS) 

Krátkodobá mae rovnováha = průsečík křivek AD a SRAS  

  V LR je eko na potenciálu, je nulová produkční mezera a stabilní π  (skutečná π = očekávaná π). 

Skutečný produkt = potenciální produkt.  

  Dlouhodobá agregátní nabídka LRAS je určena velikostí potenciálu Y*.   
  Přizpůsobovací procesy tedy navracejí eko na potenciální úroveň, která je slučitelná s jakoukoliv π → LRAS 

vertikála.   

Graf:  

-  eko se zde nachází v krátkodobé rovnováze E0 a 

reálný produkt Y je vyšší než potenciální Y*, tedy 
kladná produkční mezera → to vede k vyšší inflaci 
a očekáváním, tedy SRAS1 a produkční mezera se 
postupně uzavírá.   

- 

dále vzniká nová rovnováha E

1 (podél AD), 

klesají plánované výdaje - klesá poptávané 
množství, protože CB zvýšila reálné IR, aby snížila 
plánované výdaje (zasáhla v souladu se svou reakční 
funkcí, tedy pravidlem měnové politiky) 
- 

reálný Y klesá zpět na potenciál, kdy AS = AD 

(bod E1, je bodem dl.rovnováhy, protože eko je na 
potenciálu)  

Graf:  

-  skutečný reálný Y je pod potenciálem, záporná 

produkční mezera, recese   

-  krátk.rovnováha E0 při Y a π = 2,5 % je dlouhodobě 

nestabilní, firmy vyrábějí tolik, kolik odpovídá 
celkovým plánovaným výdajům, ale nejsou zde VF 
plně využity, firmy nemusí do cen zahrnout 
očekávanou