MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  CB snižuje reálné IR ve snaze odstranit zápornou produkční mezeru, nižší IR vedou k oživení investic a     

spotřebních výdajů, k růstu NX a záporná produkční mezera se uzavírá a eko se vrací na svůj potenciál při 
nižší     míře inflace, SRAS klesá (díky poklesu inflace a očekávání) a v LR se eko postupně vrací na potenciál 
a vzniká     E

2 při nižší inflaci    

Graf:  

-  pozitivní poptávkový šok (rostou G, TR) → 

AD0 se posune do AD1 a vzniká E1 a kladná 
produkční mezera, rostou reálné IR a eko se 
vrací zpět na potenciál a vzniká E

2 při vyšší 

skutečné a očekávané (stabilní) míře inflace  

-  pokud by CB chtěla udržet míru inflace na 

původní výši, musela by zvolit dezinflační 
politiku a razantněji zvýšit reálné IR při 
dosavadní míře inflace a vrátit AD na původní 
výši (změnila by tak reakční fci CB)  

68 

 
 
Změny AS a makroeke rovnováha  

-  makroeke rovnováhu ovlivňují změny AS v podobě nabídkových (nákladových) šoků = náhlé změny 

cen vstupů (VF) a jejich vliv na N firem  

-  negativní - růst cen vstupů (např. růst cen ropy)  

-  pozitivní - pokles cen VF  
Růst ceny ropy – vyšší ceny benzínu a dalších komodit, ČR je velice závislá na dovážených surovinách, 

změny jejich cen na světových trzích jsou významným faktorem, ovlivňujícím náklady firem.   

Nabídkové šoky mají krátkodobý (přechodný) i dlouhodobý (permanentní) charakter (vážné nebezpečí pro 

vývoj inflace). V obou případech vyvolávají reakci CB.   
  

Graf: Negativní nabídkový šok  
Růst cen ropy pod vlivem nestabilní 

politické situace na Středním východě a 
rozhodnutí OPEC omezit těžbu ropy:  

-  výchozí rovnováha v E0 (eko je na 

potenciálu a produkční mezera je nulová)  

-  růst cen ropy zrychlí míru inflace a vzroste