8b._Japonsko

světové válce, kdy bylo cílem znovu vybudovat 
hospodářství země. 

• Ekonomické úspěchy v následujících desetiletí budily ve 

světě pozornost a začal se hledat klíč úspěšnosti místních 
firem. 

• Japonský systém správy byl unikátní především velmi 

dobrými vztahy firem se zainteresovanými stranami. 

• Hlavním cílem společností nebyla na rozdíl od amerického 

modelu maximalizace hodnoty pro vlastníky, ale 
především růst společnosti a podílu na trhu.  

Hlavní pilíře poválečného systému

• Japonská nemovitostní bublina na přelomu 90. let

znamenala konec růstu a začátek stagnace.

• Ztracené desetiletí však nebyla dobou nečinností 

zákonodárců. 

• Reformní období trvá v podstatě dodnes a změny ještě 

zdaleka neskončily

…stejně jako recese

Křížové vlastnictví

• Společnost A drží akcie B a ta naopak drží akcie 

společnosti A. 

• Díky křížovému vlastnictví na počátku 90. let vlastnily 

finanční instituce přibližně 45 % a podniky 25 % všech 
akcií firem kótovaných na tokijské burze. 

• Akcionáře nevedl k vzájemnému vlastnictví pouze 

investiční záměr, ale sledovali užší obchodní zájmy. 

• Odběratel držel akcie svých dodavatelů; pojišťovna 

držela akcie společnosti, jejichž zaměstnancům 
prodávala životní pojištění nebo banky vlastnily akcie 
firem, které využívaly jejich služeb. 

• Tato forma vlastnictví podporovala obchodní vztahy 

spřízněných firem a zavazovala obě strany 
k dlouhodobé spolupráci. 

• Proto jak finanční instituce, tak podniky s akciemi 

neobchodovaly a složení akcionářů bylo dlouhodobě 
stabilní. 

• Nulové obchodování s akciemi a zajištění kapitálu 

bankou dovolovalo firmám nesoustředit se ani tak na 
růst tržní ceny akcií a dividend, který je typický pro 
akcionářský přístup, jako spíše na naplnění cílů 
zainteresovaných skupin.