8b._Japonsko
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
JAPONSKO
Celková orientace systému správy
společností • Tradiční japonský systém vycházel ze situace po druhé
světové válce, kdy bylo cílem znovu vybudovat
hospodářství země.
• Ekonomické úspěchy v následujících desetiletí budily ve
světě pozornost a začal se hledat klíč úspěšnosti místních
firem.
• Japonský systém správy byl unikátní především velmi
dobrými vztahy firem se zainteresovanými stranami.
• Hlavním cílem společností nebyla na rozdíl od amerického
modelu maximalizace hodnoty pro vlastníky, ale
především růst společnosti a podílu na trhu.
Hlavní pilíře poválečného systému
• Japonská nemovitostní bublina na přelomu 90. let
znamenala konec růstu a začátek stagnace.
• Ztracené desetiletí však nebyla dobou nečinností
zákonodárců.
• Reformní období trvá v podstatě dodnes a změny ještě
zdaleka neskončily
…stejně jako recese
Křížové vlastnictví
• Společnost A drží akcie B a ta naopak drží akcie
společnosti A.
• Díky křížovému vlastnictví na počátku 90. let vlastnily
finanční instituce přibližně 45 % a podniky 25 % všech
akcií firem kótovaných na tokijské burze.
• Akcionáře nevedl k vzájemnému vlastnictví pouze
investiční záměr, ale sledovali užší obchodní zájmy.
• Odběratel držel akcie svých dodavatelů; pojišťovna
držela akcie společnosti, jejichž zaměstnancům
prodávala životní pojištění nebo banky vlastnily akcie
firem, které využívaly jejich služeb.
• Tato forma vlastnictví podporovala obchodní vztahy
spřízněných firem a zavazovala obě strany
k dlouhodobé spolupráci.
• Proto jak finanční instituce, tak podniky s akciemi
neobchodovaly a složení akcionářů bylo dlouhodobě
stabilní.
• Nulové obchodování s akciemi a zajištění kapitálu
bankou dovolovalo firmám nesoustředit se ani tak na
růst tržní ceny akcií a dividend, který je typický pro
akcionářský přístup, jako spíše na naplnění cílů
zainteresovaných skupin.