8b._Japonsko

vzorem, od poloviny 80. let utrpěl několik ran. 

• Krach burzovního trhu a hospodářské stagnace odhalily 

nadměrné riziko, kterému byly firmy vystaveny. 

• Sílily hlasy volající po reformách, které by reagovaly na 

nefunkčnost poválečného systému v novém prostředí. 

• Do debat se zapojily i společnosti, ač se rozdělily na dvě 

názorové skupiny. 

• Skupina, v jejímž čele stála společnost Sony, se přikláněla 

k převzetí angloamerického systému, 

• Společnosti jako Toyota či Canon ve druhé skupině trvaly na 

zachování toho současného. 

Liberalizace kapitálového trhu

• Liberalizace umožnila společnostem získat kapitál i jinak 

než dluhovým financováním. 

• Banky měly starosti samy se sebou a musely prodávat 

akcie, které se začaly dostávat do rukou zahraničních, 
především institucionálních investorů. 

• Jejich prvotním cílem diverzifikace rizika vytvořením 

mezinárodního portfolia, z pohledu výnosnosti akcie 
japonských firem zaostávaly za americkými. 

• S tím jak banky ztrácely podíl ve firmách, zmenšovala se 

i  míra jejich vlivu na správu a řízení. 

• 1990 až 2000 podíl akcií finančních institucí klesl ze 45 na 

37 %, zatímco na straně zahraničních investorů z pouhých 
4,2 na 13,2 %. 

• Trend pokračoval i v novém století, kdy podíl finančních 

institucí klesl na necelých 24 %, zatímco zahraniční podíl 
posílil na 22,5 %.

• Podobně jako finanční instituce se dostaly do problému i 

mnohé podniky, které během 80. let nadměrnými 
investicemi jenom prohloubily nízkou produktivitu práce a 
kapitálu. 

• Jejich podíl v kótovaných společnostech ve stejném 

období klesl o 3 % na 22,3 %.  

Zahraniční investoři

• Se změnou poměrů se musely společnosti naučit počítat 

s dosud neexistující mocí akcionářů. 

• Zahraniční investoři s akciemi často obchodovali. 

• Při pouhém 13% vlastnictví v roce 2000 se podíleli 30 % na