8b._Japonsko

Finanční instituce

• Systém hlavní banky za neexistence kapitálového trhu 

• Firmy si půjčují prostředky od několika menších bank, které 

jsou vedeny hlavní bankou. 

• Bankovní skupiny neposkytovaly jenom kapitál, ale také se 

přímo podílely na jejich řízení v roli akcionářů. 

• Banka smí držet jen 5% podílu v jedné společnosti, avšak 

v rámci finanční skupiny může spolu s dalšími finančními 
institucemi (pojišťovny, trustové společnosti) zajistit, že 
značný podíl zůstane v jejich rukou. 

• Tak mohla hlavní banka dosadit do správní rady své zástupce a 

přímo tak firmu monitorovat. 

Výhody systému

Výhody pro obě strany: 
• Banka zajišťovala půjčky u své skupiny a dohlížela na 

splácení a zároveň usměrňovala strategii firmy. 

• Jako hlavní akcionář se ozvala, pokud již nepovažovala 

management za kompetentní a postarala se o jeho 
obměnu. 

• Společnost měla zajištěno dlouhodobé financování za 

výhodných podmínek, což jí dovolovalo nákladnější a 
rizikovější investice. 

• V krizi to byla iniciativa banky, která řídila 

restrukturalizaci a poskytla prostředky na překonání. 

Druhá strana

• Starost banky o výkonnost podniku byla oprávněná, 

neboť v něm vázala nemalou část aktiv. 

• Firmy nezdravě spoléhaly na stabilní tok kapitálu a 

banky často na naléhání státu ztrátovým podnikům 
finančně vypomáhaly. 

• V některých případech došlo i k tomu, že banka byla 

donucena vyhlásit bankrot kvůli dlouhodobé finanční 
výpomoci takovému podniku. 

• Zombie společnost- zadlužená společnost schopná 

splácet jen úrok, ne dluh

Keiretsu

• Před 2. světovou válkou japonská ekonomika ovládána 

konglomeráty zaibatsu, které působily v hlavních odvětvích a 
podporovány vlastními bankami. 

• Podobná seskupení společností keiretsu, které se vyznačují 

právě vzájemnou držbou vlastních akcií a také úzkým vztahem 
s financující bankou se objevily i po válce.