8b._Japonsko

• Již ne bývalý zaměstnanec, jak bylo běžnou praxí. 

• Tento krok byl velkým a nepopulárním zásahem do 

správy a řízení uzavřených japonských společností. 

• Aby se vyhnuly situaci, kdy budou mít dva nezávislí 

auditoři většinu v tříčlenném složení, zvýšily počet na 
minimálně čtyři.  

• Nadále statutární auditoři nemohou hlasovat v rámci 

rady ředitelů, a tak jejich úkolem zůstává 
monitorování nelegálního jednání a finančních 
machinací. 

Velké změny

• V roce 2002 vláda představila nejvýznamnější reformu OZ 

od konce druhé světové války. 

• Společnosti si mohly dobrovolně zvolit, zda přejdou na 

upravený angloamerický systém správy s radou ředitelů a 
výbory nebo zachovají variantu se statutárními auditory. 

• Systém vyžaduje ještě větší otevřenost než zreformovaný 

tradiční systém

• Externí ředitelé musí tvořit většinu ve všech třech 

hlavních výborech (pro audit, nominační a pro 
odměňování) 

• Navíc slovo výborů je konečné a rada ředitelů nemůže 

rozhodnutí změnit. 

Slabý výsledek

• Do 2004 přešlo na angloamerický systém 71 společností, 

včetně pouhých 45 z 3000 veřejně obchodovaných. 

• Navíc 18 z nich patřilo do skupiny Hitachi. 

• Mezi firmami v keiretsu jde o pevnější vazby, než jsou 

pouhé obchodní vztahy a pod novou strukturou by je bylo 

těžší udržet. 

• V Keiretsu také funguje jiný, kolektivní způsob 

rozhodování. 

• Druhým vysvětlením je načasování reformy, kdy 

angloamerický model v tu dobu utrpěl těžkou ránu sérií 

účetních skandálů. 

• Ale do roku 2009 se počet veřejně obchodovaných firem 

s jednoúrovňovým modelem rozrostl na pouhých 54.

Podnikatelské formy podniků

Nový OZ 2006 nabídl větší flexibilitu při zakládání společnosti a 

razantně snížil základní kapitál. 

• V minulosti základní kapitál s.r.o. 3 mil. jenů a 10 mil. jenů a.s. 
• Nyní úplně zrušen a k založení a.s. stačí investice jednoho