MAKRO-pozn-ÚSTNÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
změna investičních výdajů firem:
optimistické očekávání zvyšuje ochotu
investovat (vliv má vládní politika, pokles
daňových sazeb)
změna NX: exporty závisí na velikosti
poptávky v zahraničí, na MK, vývoji cen,
dovozní kvóty, cla
64
15. Agregátní nabídka v modelu AD-AS = znázorňuje velikost reálného produktu, který jsou firmy ochotny nabízet při různých π
Základním rozdílem je v chování firem při určování cen a při změně nabízené produkce, rozlišujeme:
Dlouhé období – dochází k přizpůsobení všech cen včetně mezd, trhy se vyčistí, míra inflace se
mění, ekonomika je na úrovni potenciálního produktu (roste tempem, které odpovídá růstu
potenciálu)
Krátké období – firmy uspokojují poptávku po své produkci při současných cenách - míra inflace
se tedy nemění, velikost reálného produktu je určena agregátní poptávkou, ekonomika je buď
nad (kladná produkční mezera) nebo pod úrovní potenciálního produktu (záporná produkční mezera)
Ekonomika je na úrovni potenciálu – stabilní míra inflace – je určena inflačními očekáváními v předchozím
období, skutečná a očekávaná míra inflace jsou stejné.
Příčiny pomalého přizpůsobení cen (nepružnosti cen)
Náklady „jídelníčku“, resp. náklady změn cen (menu costs)
- menu costs = transakční náklady, spojené s přizpůsobením cen pod vlivem změn AD, náklady na
vytištění nových katalogů, informování prodavačů o změně cen apod.
- N spojené se ztrátou jistoty fixních cen
- náklady komplikují používání peněz jako prostředku směny a také jako účetní jednotky
- firmy se pohybují v prostředí nejistoty, což vysvětluje, proč firmy okamžitě nemění své ceny pod vlivem
změny AD, tyto náklady jsou také důvodem, proč se nechovají jako firmy maximalizující zisk
Koordinační selhání
- výchozím pro tuto teorii je pojem nedokonalé informace ve světě (principiální nejistota firem) =