MAKRO-pozn-ÚSTNÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
π 2,5 %, ceny výrobků rostou pomaleji a
snižují se inflační očekávání i skutečná
π
67
- CB v souladu se svou reakční fcí (pravidlem měnové politiky) má umírněnější politiku - sníží tedy reálné IR a tím
zvýší celkové plánované výdaje a poptávané množství.
- záporná inflační mezera se postupně uzavírá a vzniká rovnováha E1, která odpovídá nové skutečné a očekávané
míře inflace 2 %.
16. Rovnováha v modelu AD-AS. Metody léčení inflace
Změny AD a makroekonomická rovnováha
- v krátkém období je eko vystavena poptávkovým a nabídkovým šokům, které ji vychylují od rovnováhy,
jelikož změny AS a AD souvisejí se změnou π a očekáváním
- Nabídkové šoky jsou nečekanými událostmi, které mají vliv na nabídku zboží, služeb a na jejich cenu, případně
na úroveň cenové hladiny v ekonomice obecně.
- Poptávkové šoky jsou takové vlivy, které způsobí změnu poptávky tj. posun poptávkové křivky
- pokud se příčiny inflace nacházejí na straně AD → mluvíme o poptávkové inflaci či inflaci tažené poptávkou,
nabídkové šoky jsou příčinou nabídkové inflace či inflace tažené nabídkou
Na AD mají vliv inflace, reálné IR a také exogenní faktory. Pokud se exogenní faktory změní, posune se AD
(např.fiskální restrikce (snížení transferů) sníží AD)
Graf:
- výchozí rovnováha E0, očekávaná inflace 2,5 % a
nulová produkční mezera.
- restriktivní fiskální politika sníží transfery, G a
klesá AD při každé úrovni π a dostaneme AD
1 →
negativní poptávkový šok, krátkodobě zůstává
očekávaná π a SRAS
0 beze změny → vzniká E1
(vzniká tak záporná produkční mezera) – firmy část
produkce neprodají, rostou potíže v odbytu, omezuje
se tak výroba, propouštějí se pracovníci, roste
nezaměstnanost - pokles AD doprovázen snížením
spotřebních výdajů díky poklesu YD (firma omezují
své investice) – nejsou plně využity VF, ceny rostou
pomaleji (protože v nich není zahrnuta očekávaná míra inflace) – skutečná míra inflace klesá díky nižším
inflačním očekáváním (které jsou důvodem pomalejších růstů cen)