MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

t a úrovní zásob na konci minulého roku Zt - 1.   

→ skutečná úroveň zásob na konci minulého roku odpovídala tehdejší optimální úrovni a že i zde (podobně jako u 

fixních investic) dochází k postupnému přizpůsobování optimální úrovni v čase:  

∆Z

t  = ε * (Z* t  – Z t - 1 )           ∆Z t  = ε * (τ * S

e

t  – Z t - 1 )   

Pozn.: I do zásob závisí na rozdílu mezi optimální úrovní zásob, které jsou ovlivněny očekávanými prodeji ve 
sledovaném roce a úrovní zásob ke konci minulého roku → kfc τ vyjadřuje výše zmíněné časové přizpůsobování.   

Neplánované zásoby – pokud budou skutečné prodeje (S) vyšší než očekávané (Se), firmám klesnou zásoby 

… ∆Z

t  = ε * (S

e

t  – S t )   

 → opět předpokládáme časové přizpůsobení zachycené v koeficientu ε, celkové investice do zásob jsou součtem 
plánovaných a neplánovaných zásob: ∆Z

t  = ε 1  * (τ * S

e

t  – Z t - 1 )  +  ε 2  * (S

e

t  – S t )   

4. Rovnovážná produkce v modelu produkt-výdaje 

Krátké období - ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu (existuje mezera produktu, je  

  dostatečná zásoba K a L)  

cenová hladina je fixní a fixní jsou i nominální mzdy   

2. sektor – domácnosti + firmy  
  Spotřeba pro domácnosti charakteristické spotřební výdaje (C)  

-  jelikož model produkt-výdaje je modelem krátkého období - uvažujeme keynesiánskou funkci  spotřeby:  

C = Ca + cY    

-  spotřeba má 2 části: autonomní spotřeba (Ca – nezávisí na úrovni důchodu a bude  existovat, i kdyby byl 

důchod nulový) a indukovaná spotřeba (cY – závisí na velikosti důchodu) - zde není vláda, která vybírá 
daně a poskytuje transfery → skutečný důchod roven disponibilnímu