Operativně pátrací prostředky - diplomová práce - Jan Chvatík

policie  takto  postupováno,  musí  být  splněny  příslušné  zákonné  podmínky, 

zejména  prokázání  skutečnosti,  že  určitá  osoba  byla  připravena  trestný  čin 

spáchat  již  před  vstupem  policie  do  kontaktu  s  ní.  Dále  tento  soud  uvedl, 

že  právní  úprava  použitelnosti  operativně  pátracích  prostředků  je  v  zásadě 

věcí  národních  právních  úprav,  je  však  nutné,  aby  jejich  použití  bylo 

podmíněno  kontrolou  nezávislého  orgánu  soudního  typu.  Zásadně  ESLP 

vyloučil  použití  těchto  prostředků  k  iniciaci  trestněprávně  postižitelného 

jednání.

197 Mimoto zřetelně rozlišuje činnost tajného agenta (agent infiltré, 

undecover  agent)  od  činnosti  agenta  provokatéra  (agent  provocateur), 

která na rozdíl od té první je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

198 

V našem  prostředí  se  k skryté  reakci  policie  vyjádřil  např.  Nejvyšší 

soud (v usnesení ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 5 Tdo 1366/2003), když uvedl, 

že  za  policejní  provokaci  nelze  považovat  všechny  případy,  kdy  jednání  

státu  (policie)  se  stává  součástí  skutkového  děje,  tedy  úkonů,  z  nichž  se 

trestní  jednání  skládá

199  nebo  také  Vrchní  soud  v Praze  (v  rozsudku  ze  dne 

196  Viz  Sotolář,  A.,  Púry,  F.  Skrytá  reakce  policie  na  již  páchanou  trestnou  činnost. 

T r e s t n ě p r á v n í   r e v u e ,   2 0 0 3 ,   č .   1 ,   s .   6   –   1 3 .