Trestproces

1. výklad Ústavního soudu

2. výklad vyšších soudů, pokud je určen k sjednocování rozhodovací činnosti soudů

   • vyšší soudy svou interpretační a aplikační činností vykonávají na nižší soudy nepřímý vliv

   • stanoviska NS - nejsou právně závazná, přesto mají věcnou autoritu výklad orgánů rozhodujících v konkrétní věci (někdy nazývaný zjednodušeně výklad soudní)

3. výklad interní - služebně závazný pro podřízené orgány

Ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení

• v TrŘ se střetává zájem státu na zjištění a potrestání pachatelů TČ a povinností státu respektovat práva a svobody jednotlivců, především obviněného

  • základní lidská práva stanoví rámec, v němž se může státní moc pohybovat; některá práva nelze omezit vůbec (zákaz mučení, zákaz nelidských a krutých trestů)

  • spravedlivý proces = řízení, které splní všechna ústavní i zákonná kritéria spravedlnosti a jehož výsledkem bude spravedlivé rozhodnutí

  • sporný proces – rozdělení funkcí mezi obžalobu, obhajobu a soud – rovnost zbraní

  • dojde-li soudce k závěru, že zákon, jehož užití je v dané věci rozhodné pro rozhodnutí o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem, je povinen věc předložit ÚS a tr. řízení až do rozhodnutí přerušit

Záruky ochrany lidských práv:

1. trestně stíhat nebo zbavit svobody lze jen z důvodů a způsobem, který stanoví zákon

2. zákaz mučení či krutého, nelidského zacházení

3. zákaz diskriminace

4. právo na seznámení s důvody obvinění

5. právo na předvedení před soudce a na vyslechnutí soudcem

6. právo na obhajobu

7. právo odepřít výpověď

8. presumpce neviny

9. o vině a trestu rozhoduje jen soud na podkladě obžaloby

10. právo na veřejné projednání věci, bez průtahů, za osobní přítomnosti

11. rovnost práv stran řízení

12. ne bis in idem

13. zákaz retroaktivity

…

Základní práva mohou být limitována zákonem, je však nutné šetřit jejich podstaty a smyslu.

Vztah mezinárodních smluv a TrŘ

• Čl. 95 Ústavy stanoví, že soudce je při rozhodování vázán zákonem a MS, která je součástí právního řádu. MS se použije tehdy, pokud stanoví něco jiného než zákon (generální aplikační přednost před zákonem). MS se použije též tehdy, je-li pro občana příznivější než zákon. Pokud by MS nebyla za těchto podmínek použita, šlo by o porušení Ústavy.

• pravidlo použití nejpříznivější normy: Někdy je výhodnější MS, někdy zákon. Lze kombinovaně užít oba předpisy. Totéž platí i pro vztah více MS.

• přihlédnutí k MS: Pokud MS i zákon upravují určitou otázku souladně, musí být i přesto přihlédnuto k MS při interpretaci zákona, což plyne z čl. 1 odst. 2 Úst.

Ochrana základních práv a svobod ústavním soudem

• ústavní stížnost: ÚS rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a základních svobod. Nutné je vyčerpání všech dostupných opravných prostředků, včetně dovolání. Stížnost se podává ve lhůtě 60 dnů.

• napadené rozhodnutí může ÚS jen zrušit, nemůže je měnit → po zrušení rozhodnutí se uplatní zvláštní způsob řízení