Trestproces

• v odvolacím řízení se zásada vyhledávací uplatní v rozsahu, v jakém odvolací soud sám provádí dokazování

• v přezkumném řízení na základě mimořádných opravných prostředků se uplatňuje zásada vyhledávací pouze výjimečně, neboť dokazování se neprovádí vůbec nebo pouze v omezeném rozsahu

Zásada volného hodnocení důkazů

• „orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu“

• hodnocení důkazů jedním orgánem v trestním řízení není závazné pro jiný orgán činný v trestním řízení - např. odvolací soud nemůže dávat při zrušení rozsudku soudu prvého stupně závazné pokyny týkající se hodnocení důkazů

• platí ve všech stadiích trestního řízení a pro všechny orgány činné v trestním řízení

Zásada spolupráce orgánů trř se zájmovými sdruženími občanů

• smyslem je zejména posílení výchovného působení trestního řízení, předcházení a zamezování trestné činnosti

• zákon dovoluje např. v některých případech nahradit vazbu zárukou zájmového sdružení občanů

Zásada obžalovací

• „trestní stíhání před soudy je možné na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce“

• podstatou je rozdělení procesních funkcí mezi různé procesní subjekty - obžalobu, obhajobu a soud

  • trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání podané státním zástupcem, který obžalobu před soudem zastupuje

  • podáním obžaloby přechází na soud právo a povinnost vést řízení, státní zástupce však může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě

  • soud po podání obžaloby samostatně rozhoduje o všech otázkách souvisejících s dalším řízením, ale rozhodnout může jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu

  • účast státního zástupce při hlavním líčení je povinná

• obžalovací zásada se neuplatňuje v přípravném řízení, které není vybudováno jako řízení sporné

Zásada veřejnosti

• „Trestní věci před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v trestním řádu.“

• trestní věci se projednávají před soudem veřejně; veřejnost může být při hlavním líčení a veřejném zasedání vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků; v řízení proti mladistvým lze veřejnost vyloučit též, jestliže je to na prospěch mladistvého

• i když byla veřejnost vyloučena, soud povolí na žádost obžalovaného přístup dvěma jeho důvěrníkům

• od vyloučení veřejnosti odlišujeme případy, kdy veřejnost vyloučena nebyla, ale soud odepřel přístup k hlavnímu líčení

• rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně

• předseda senátu nebo samosoudce musí udělit souhlas s uskutečňováním obrazových záznamů, zvukové záznamy lze pořizovat s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce, kteří je však mohou zakázat, pokud by způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání

• výjimkou ze zásady veřejnosti je institut trestního příkazu