Trestproces

E. dokazování v řízení o dovolání a stížnosti pro porušení zákona a v řízení o povolení obnovy

• v řízení o dovolání se důkazy zpravidla neprovádějí, jen výjimečně NS doplní důkazy, aby mohl o dovolání rozhodnout

• u stížnosti pro porušení zákona a návrhu na povolení obnovy – je-li třeba objasnit nějakou okolnost, provede předseda senátu NS potřebné šetření, nebo na jeho žádost jiný orgán činný v trestním řízení, popř. policejní orgán

Zásady dokazování

1. presumpce neviny

2. zásada materiální pravdy

3. zásada oficiality

4. zásada vyhledávací

5. zásada bezprostřednosti a ústnosti

6. zásada volného hodnocení důkazů

7. zásada obžalovací

8. zásada přiměřenosti a zdrženlivosti

Dělení důkazů

a) podle vztahu k předmětu obvinění

• usvědčující

• ospravedlňující

b) podle vztahu pramene důkazu k dokazované skutečnosti

• původní => z bezprostředního pramene

• odvozené => z prostředkovaného pramene

c) podle vztahu k dokazované skutečnosti

• přímé (přímo potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost)

• nepřímé (dokazují skutečnost jinou, ze které lze usuzovat o dokazované skutečnosti)

8. JEDNOTLIVÉ DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY

• § 89 odst. 2 TrŘ demonstrativní výčet důkazních prostředků (výpověď obviněného, svědecká výpověď, znalec, věcné a listinné důkazy, ohledání)

• oddíl "Některé zvláštní způsoby dokazování“ - spíše kriminalistické metody (konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě)

Výpověď obviněného

• subjektivní povaha - zájem na výsledku řízení

• obviněný není povinen vypovídat, a dokonce nemá povinnost uvádět jen pravdivé skutečnosti → omezován jen nebezpečím trestního stíhání pro trestný čin křivého obvinění

Doznání

• z těchto důvodů TŘ stanoví výslovně, že doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu = pouhé doznání neznamená rozsudek uznání viny

Je nutno rozlišovat mezi

1. vyjádřeními učiněnými obviněným mimo trestní řízení (např. do tisku nebo při projednávání některých druhů odklonů)

2. a těmi, které v rámci trestního řízení mohou sloužit jako důkazní prostředek

   • ne všechna taková prohlášení lze odmítnout jako skutečnosti, které nemohou mít vliv na rozhodnutí o vině a trestu

   • část takových prohlášení může být předmětem dokazování, zatímco některé jsou z důkazních prostředků vyloučeny

     • TŘ stanoví určité formální postupy, které z běžného vyjádření obviněného mohou činit skutečnost relevantní pro trestní řízení

     • výpověď obviněného v rámci trestního řízení nemá vždy stejné procesní účinky - např.:

   • stanovisko obviněného, který při výpovědi před OČVTŘ svou vinu popírá, ale znalci - psychiatru naopak učiní doznání, nemůže být považováno za procesně způsobilé doznání.

   • obviněný učiní prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán před úředníkem mediační a probační služby - dohoda o narovnání nebude uzavřena či není schválena - TŘ použití takového prohlášení jako procesního důkazu nepřipouští

   • vysvětlení nemohou být důkazem použitelným před soudem

   • výpověď obviněného, učiněná v postavení účastníka jiného než trestního řízení (občanskoprávního, správního, atd.), není důkaz výslechem obviněného

   • na druhé straně například verbální projevy obviněného ve společnosti jiných osob (v restauraci, mezi přáteli, atd.) předtím, než byly zahájeny úkony trestního řízení, se mohou stát předmětem dokazování například prostřednictvím výpovědí svědků