3. Aplikované trestní právo

Peněžitý trest (§ 67 a násl.)

• uplatní se i u jiných TČ než pouze u majetkových

• jeho limity spočívají v tom, že nepostihuje pouze pachatele, ale i jeho rodinu a věřitele, tedy i poškozeného – jde o výjimku ze zásady, že trest postihuje pouze pachatele TČ

• peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným TČ získal nebo se snažil získat majetkový prospěch

• mimo dříve uvedené může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že TZ uložení tohoto trestu za spáchaný TČ dovoluje, nebo ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný TOS současně neukládá

Výměra trestu (§ 68 TZ)

• je stanovena ve formě tzv. denních pokut, jejíž výši soud určí na základě majetkových poměrů pachatele

• počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného TČ, výši jedné sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele

• přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den

• peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb

• denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč

• ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní TOS až na 4 léta (x převýšení horní hranici trestní sazby, a to příp. i se společně uloženým TOS)

• jestliže pachatel stanovené lhůtě nevykoná peněžitý trest, může jej soud přeměnit v trest domácího vězení, nebo v trest obecně prospěšných prací

• teprve jestliže pachatel v době přeměny peněžitého trestu v tyto dva tresty do skončení tohoto trestu nevede řádný život, soud jej přemění v náhradní TOS

• existuje možnost upustit od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku a možnost hradit peněžitý trest ve splátkách

Propadnutí věci (§ 70 a násl.)

• tento druh trestu náleží k majetkovým trestům

• jeho hlavním účelem je zneškodnit věc, která by mohla sloužit k dalšímu páchání kriminality, ztížit pachateli podmínky pro páchání dalších TČ a též odejmout pachateli prospěch z trestné činnosti

Soud může tento druh trestu uložit, pokud jsou splněny 2 základní podmínky:

1. jde o věc, která byla užita ke spáchání TČ/byla určena ke spáchání TČ/pachatel ji získal TČ anebo jako odměnu za něj/pachatel nabyl takovou věc za jinou věc uvedenou v předchozích případech

2. věc musí v době rozhodnutí náležet pachateli

   • soud obligatorně trest uloží, pokud pachatel drží v rozporu s jiným právním předpisem

   • znehodnocení věci, zužitkování věci apod. ještě před rozhodnutím  propadnutí tzv. „náhradní hodnoty“

Trest zákazu činnosti (§ 73 a násl.)

• smyslem tohoto druhu trestu je přímo zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti, účelem je zamezit pachateli vykonávat činnost, která by mohla vytvořit podmínky pro páchání určité trestné činnosti

• trest dočasně vyřazuje pachatele z možnosti zastávat některá zaměstnání, povolání, funkce či z výkonu činností, k nimž je zapotřebí určitého povolení nebo které jsou upraveny jinými právními předpisy

• soud může zakázat pouze činnost, v jejíž souvislosti se pachatel dopustil TČ

• trest zákazu činnosti se ukládá nejméně na 1 rok a nejvýše na 10 let

• nedodržování trestu zákazu činnosti je postihováno jako TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání