tk otazky a odpovede všetko

• stěny - Nosný rovinný prvek malé tloušťky, zatížení i podepření prochází střednicovou rovinou. Dobře přenáší svislé a podélné vodorovné zatížení, vodorovné příčné přenáší špatně.

• skořepiny - tvarově tuhé konstrukce, dostatečně tenké na to, aby nevznikal ohyb – membránový, tzv. bezmomentový stav napětí, namáhání jen na tah, tlak, smyk, nejčastěji železobeton, střednicová plocha je spojitě zakřivená. Rotační plochy - kulová kupole, eliptická kupole, rotační kužel , rotační anuloid, Translační plochy - válcové plochy, eliptický paraboloid, hyperbolický paraboloid, Přímkové plochy – konoid, kuželová výseč, jednodílný hyperboloid, Složené plochy - vlnitá kuželová plocha, vlnitá válcová plocha, zvlněný elipsoid

NOSNÍKY - DIMENZOVÁNÍ

• K ohybu nosníku může dojít:

  • Zatížením působícím kolmo k ose nosníku

  • Excentrickým osovým zatížením

• Při ohybu se deformuje osa nosníku, zatímco příčné průřezy zůstávají rovinné (nedeformují se, pouze se natočí) – Navierova (Bernoulli) hypotéza: Průřezy zůstávají rovinné před a po deformaci

• Na nosníku a konzole dochází k opačnému prohnutí – u nosníku jsou tažena horní vlákna. U obou jsou tyto vrstvy děleny neutrální vrstvou (není tažená ani tlačená) – nulová hodnota napětí -> rozděluje nosník na taženou a tlačenou část

• Hookeův zákon – Deformace je přímo úměrná napětí materiálu

  • Napětí jsou přímo úměrná vzdálenosti od neutrálné osy -> největší napětí jsou v místech nejvzdálenějších od osy (na okraji)

  • ε = σ/E, E – Yongův modul pružnosti [MPa]

  • Deformace může být:

    • Okamžitá (nastanou bezporstředně po zatížení)

      • Plastické

      • Pružné

    • Zpožděné (dotvarování materiálu, deformace rostou v delším časovém období)

    • Lze popsat 2ma způsoby: posuvy a pootočením

    • L-původní délka, prodloužení původní délky L o ΔL – tento přírůstek délky je skutečným protažením (posuvem)

      • Poměr přírůstku ΔL k původní délce L je poměrné protažení ε = ΔL/L

• Průběh napětí vyvozený momentem je lineární

• σ = E*z/ró (poloměr křivosti nosníku), z- vzdálenost od neutrálné osy

• 1/ró = M/EIy – EIy je ohybová tuhost průřezu

• vztah pro výpočet nomálového napětí: σ=+- M.z/Iy (normálová napětí jsou tahová/tlaková podle toho jestli sou + nebo -)

  • σmax,min= M/W

  • σ=My/Wy (rovina zatížení xz) - většinou

  • σ=Mz/Wz (rovina zatížení xy)

URČENÍ POLOHY NEUTRÁLNÉ OSY A VELIKOSTI NAPĚTÍ

1. N.O. JE OSOU SYMETRIE

• Velikosti napětí u symetrických průřezů jsou si v krajních vláknech rovny, pokud N.O. je osou symetrie.

• σmax= σmin=M/Wy (Wy=Iy/z)

1. N.O. NENÍ OSOU SYMETRIE

• Velikosti σ jsou v krajních vláknech různá. Plyne to z polohy N.O., která není osou symetrie, ale je osou těžištní, tedy centrální osou.

• σmin=M/Wy1 (Wy1=Iy/h1)

• σmax=M/Wy2 (Wy2=Iy/h2)