4
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
*) Platí jen na dálnicích a rychlostních silnicích ( ) Platí pro základní sklon 2,5 % Hodnoty pro větve křižovatek jsou uvedeny v ČSN 73 6102.
Hodnoty vpravo od červené čáry nutno přezkoušet z hlediska rozhledu pro zastavení
Hodnoty vpravo od černé a dále červené čáry je nutno přezkoušet z hlediska výsledných sklonů
Nutno dodat, že koeficient tření nabývá hodnot ve velikém rozsahu a pro extrémní hodnoty není zajištěno, že k usmyknutí nedojde. V takových případech platí ustanovení silničních předpisů o přizpůsobení jízdy podmínkám.
Při porovnání minimálních poloměrů pro převržení, usmyknutí a podle ČSN se potvrzuje výše uvedený předpoklad o tom, že bezpečnost proti usmyknutí uvažující velmi nízké koeficienty tření má přísnější požadavky (požaduje se větší minimální poloměr) než bezpečnost proti převržení při běžných rozměrech a poloze těžiště. Dále se ukazuje, že ČSN patrně uvažuje s tím, že při menších poloměrech se vozidlo pohybuje nižší rychlostí (při stejné návrhové rychlosti). Pokud porovnáváme bezpečnost proti usmyknutí s ČSN (a předpokládáme neměnnou rychlost vn), dojdeme k závěru, že pro větší dostředné sklony (a menší poloměry) uvažuje norma rostoucí koeficient tření. Věrohodnější je úvaha o nižší rychlosti (poněkud však zamlžuje koncept návrhové rychlosti).
Koeficient tření
Z porovnání minimálních poloměrů pro převržení, usmyknutí a podle ČSN je patrné, že ČSN předpokládá velmi nízké koeficienty tření kolem 0,1. To odpovídá přibližně tření mezi pneumatikou a ledovým povrchem.
Nejnižší tření je v případě ledového povrchu politého vodou při teplotách kolem 0 stupňů Celsia – méně než 0,05.
Zasněžené vozovce odpovídají hodnoty kolem 0,1 až 0,3.
Mokrá vozovka a pneumatika má koeficient tření kolem 0,5. Hodnoty kolem 0,4 jsou již nevyhovující. Nové kvalitní povrchy mohou mít až 0,6.
Tření mezi suchou vozovkou a moderní pneumatikou je kolem 0,8 až 1,0.
Křivost a její průběh v obloucích
Křivost je inverzní hodnota k poloměru.
Pro kružnici má tedy křivost konstantní hodnotu (poloměr je konstantní) po celé délce kružnice. Na přímce má křivost nulovou hodnotu
platí tedy, že:
protože
Graf křivosti směrového motivu tečna – kružnice – tečna je nevýhodný. V bodě dotyku vzniká tzv. „příčný ráz“, za předpokladu, že vozidlo je pevně vedeno (proto je příčný ráz známý u kolejových vozidel, pokud je oblouk bez přechodnice nebo je špatně provedený). Silniční vozidla nejsou pevně vedená, příčný ráz u nich nevzniká, ale je to za tu cenu, že se mohou odchylovat od dráhy určené vytyčenou naprojektovanou křivkou. pokud by vozidlo mělo dodržet trajektorii tečna – kružnice – tečna, musel by řidič při konstantní nenulové rychlosti nastavit poloměr dráhy na požadovanou kružnici (otočit volantem do konečné polohy) za nulový čas. To není možné. Jinou možností je změnit v bodě dotyku rychlost na nulovou, nastavit poloměr a pokračovat v jízdě. To není rozumné a užitečné.
