C4_ObcanskeVybaveni_20061206

Odstavná stání a parkovací plochy 

Hřiště 

Plochy volné  
nezpevněné 
15

−5 % 

Doprovodná zeleň 

Pozemky  
maloplošných  
zařízení 

Maloplošná zařízení areálového 
typu (tělocvičny s hřištěm, 
maloplošná hřiště atd.) 

 
0,08–0,2 

Plochy 
zastavěné 
8

−20 % 

Maloplošné zařízení  

Plochy volné  
zpevněné 
80

−60 % 

Obslužné komunikace vozidlové, pěší, 
manipulační plochy 

Odstavná stání a parkovací plochy 

Hřiště 

Plochy volné 
 nezpevněné 
12

−20 % 

Doprovodná zeleň 

Maloplošná zařízení ostatní 
(kuželny, tělocvičny bez hřišť atd.) 

Tato zařízení nevytváří 
zpravidla na území 
obce samostatné 
plochy, proto se 
bilancují v rámci 
smíšených ploch. 

Tab. 15:  Funkční využití a prostorové uspořádání území 

Poznámky 
Součástí pozemku tělovýchovných velkoplošných zařízení s velkou návštěvností (stadiony, 
sportovní haly) je vždy rozptylová plocha před vstupem (vstupy). Parkoviště dle normových 
hodnot jsou součástí pozemku. Veškeré plochy hřišť (travnaté, škvárové, antukové, tartanové) 
se započítávají jako volné plochy zpevněné. Netypická zařízení (golfová hřiště, dostihové 
dráhy atd.) se bilancují individuálně. 
Maloplošná tělovýchovná zařízení mají velké rozpětí koeficientu zastavění podle poměru 
budov a volných ploch (šatny, klubovny, tělocvičny, víceúčelové sály a pod.). 

C.4 - 39 

Sazka Aréna v Praze 
Generální projektant: ATIP, a.s. 
Víceúčelová hala pro zábavu, show, sport, a kulturní události, výstavy, veletrhy a společenské 
akce. Je vybavena nejmodernější technologií, umožňující 20 variant prostorových a funkčních 
proměn hlediště a jeviště. 

Obr. 32:  Sazka Aréna v Praze2) 

2)   www. e-architekt.cz 

C.4 - 40 

Obr. 33:  Areál Zelený ostrov 

C.4 - 41 

C.4.3.4 Zařízení zdravotnictví Zdravotnické stavby jsou vzhledem ke své provozní a technologické náročnosti jedním 
z nejsložitějších architektonických a urbanistických úkolů. Především to platí o nemocnicích 
všech typů. Stále se zrychlující tempo rozvoje medicínských oborů a diagnostické 
a terapeutické techniky vede k pojímání zdravotnických staveb jako trvale se rozvíjející 
struktury. Do výrazné disproporce se dostává životnost staveb a životnost technologií. 
Požadavky na maximální flexibilitu jsou pro zdravotnické stavby zásadní.  
Problematika zdravotnických staveb se nevztahuje pouze na stavbu nových zařízení, ale 
rovněž na oblast trvalé funkční revitalizace stávajících nemocničních zařízení a souborů, která 
musí být vždy realizována s ohledem na historické prostředí těchto staveb a na jejich kulturně 
historickou hodnotu. U tradičních nemocničních souborů, a daleko výrazněji v tradičních 
lázeňských lokalitách, má respektování genia loci zásadní význam. V případě revitalizace 
mají úpravy a architektura nových objektů a jejich zapojení do urbanistických 
a architektonických  vztahů tradiční lokality podstatnou roli pro příznivé ovlivnění psychiky 
pacienta.