M02 Technologie provádění zemních prací

Lopatové nakladače se používají zejména: 

•  k nakládání a vykládání vytěžených hornin 
•  k přemísťování materiálu na krátké vzdálenosti např. k dopravnímu 

prostředku, k výsypce nebo zásobníku 

•  k těžbě zeminy 1. až 2. třídy nebo rozpojené zeminy (tzv. druhotná těžba) 

•  k úpravě pláně 

Technologie provádění zemních prací 

- 35 (56) - 

•  k hrnutí zeminy do zásypů stavebních jam, rýh šachet 
•  k pohozu zeminy na upravené plochy 

•  jako nosiče dalších přídavných zařízení 

Obr. 2.15 Přídavné zařízení nakladačů:  

a) lopata s vykládáním na boční stranu, b) lopata na kamenný materiál, c) lehké 
rozrývací zařízení, d) zařízení na ukládání palet 

2.9.7  Práce vhodné pro válce 

Válce  jsou  určeny  k hutnění  zemních  těles.  Při  hutnění  je  zásadní  rozdíl  mezi 
chováním nesoudržných a soudržných hornin. V nesoudržných zeminách se při 
zhutňování  dostávají  drobná  zrna  do  mezer  mezi  většími.  Tím  se  zmenšuje 
celkový objem zeminy a zvětšuje její hustota. 

Zhutňování  (a  sedání)  soudržných  zemin  má  dvě  fáze.  V první  fázi  se 
deformují  hrudky  a  vyplňují  se  mezery  mezi  nimi. Ve druhé  fázi  se zmenšuje 
pórovitost zeminy. Přitom hraje důležitou roli její vlhkost. 

Měřítkem zhutnění  zeminy  je  její objemová hmotnost. Závislost mezi  vlhkostí 
a objemovou hmotností  se určuje prostorovou standardní  nebo  modifikovanou 
zkouškou. Zeminu  lze  nejlépe  zhutnit  při  optimální  vlhkosti, která  však  může 
být  pro  různé  zhutňovací  stroje  různá. Proto je  nutné  vykonat  před  zahájením 
stavby velkých násypů tzv. zhutňovací pokus (zkoušku).