Zpracované otázky - CHEMIJE

Pracovní cyklus anglického filtru:

Povrchové zatížení pomalých filtrů se volí v rozmezí od 0,1 do 0,2 m.h-1. Pomalé biologické filtry se používají k úpravě málo znečištěných povrchových vod s obsahem suspendovaných látek do 50 mg/l, s CHSKMn do 6 mg.l-1 o zákalu do 100 ZF. Dosahovaná čistící účinnost bývá pro bakterie 99 %, pro CHSKMn 20 až 40 %. Výhodou pomalých filtrů je jednoduchý provoz, nevýhodou jsou velké nároky na plochu.

36. Filtrace s využitím horninového prostředí

U tohoto způsobu úpravy povrchové vody na pitnou je využito procesu, který probíhá v přírodě při tvorbě zásob podzemní vody z vod povrchových. Prostupem vody půdou a horninovými vrstvami, zejména sedimentačního původu, probíhají v ní procesy fyzikální (filtrace), fyzikálně chemické (adsorpce) i biochemické (mikrobiální rozklad organických látek, nitrifikace aj.), které jsou analogií samočisticích procesů, probíhajících v povrchových vodách, od nichž se však odlišují mimo jiné obvykle delším časovým působením a přítomností pevného nosiče, tvořeného horninou. Uvedený proces se nazývá přirozenou infiltrací. Na jejím principu je založen odběr vody ze studní, navrtaných v blízkosti koryta řeky (zpravidla několik desítek až stovek metrů), jejíž voda infiltračním procesem tyto studny napájí. V bezprostřední blízkosti velkých řek je podloží obvykle tvořeno sedimentovanými horninami, které je svojí prostupností pro infiltraci příznivé.

Při umělé infiltraci se využívá jako filtrační médium rovněž horninové prostředí, přičemž se buduje vedle jímacího objektu i objekt vsakovací. Mezi nimi se vytváří spád hladiny podzemní vody jejím odčerpáváním z jímací studny, zatímco do vsakovací studny je upravovaná voda přiváděna. Umělá infiltrace se používá k odstranění těchto látek z vody: organických sloučenin včetně ropných látek, železa, manganu, amoniaku, těžkých kovů aj. V některých případech se voda přiváděná do vsakovacího objektu upravuje. Např. při odželezování a odmanganování se voda před přívodem do vsakovací studny provzdušňuje, aby v ní byl dostatek kyslíku pro mikrobiální oxidaci Fe2+ a Mn2+ železitými a manganovými bakteriemi, jejichž populace se v horninovém prostředí při průchodu vodou obsahující uvedené kovy rozmnoží. Produkty oxidace vyloučené z vody, jimiž jsou hydroxidy s vyššími oxidačními čísly, se zachytí v horninovém prostředí jako na filtru. Tento systém se nazývá Vyredox a je vhodný pro úpravu menších zdrojů vody. Z výše uvedeného vyplývá, že umělá infiltrace je použitelná nejen pro úpravu povrchové, ale i podzemní vody, pro odželezování a odmanganování.

Obsah látek ve vodě upravované umělou infiltrací nesmí překročit určitou hranici, jinak nastává nadměrná kolmatace (zanesení) filtrační horninové vrstvy.