Zpracované otázky - CHEMIJE

Tekutý kal s minimálním obsahem sušiny 5 % lze zapravovat do půdy pomocí radlicových aplikátorů. Odvodněný kal s minimálním obsahem sušiny 18 % je aplikován zpravidla pomocí mechanických rozmetadel a musí být zapraven do půdy 48 h po aplikaci.

Použití kalu ke hnojení půdy je dále limitováno

• obsahem rizikových prvků v půdě

• mezními hodnotami vybraných rizikových látek v kalu

• splněním mikrobiologických kritérií, to je nepřekročením limitovaného počtu mikroorganizmů v kalu

Použití kalu ke hnojení musí předcházet analýza půdy (výluh s HNO3), jíž se stanoví těžké kovy. Mezní hodnoty s přihlédnutím k typu půdy. Analýzou kalu na obsah těžkých kovů, AOX a PCB musí být prokázáno dodržení stanovených koncentračních limitů. Mikrobiologická kritéria jsou stanovena s rozlišením do dvou kategorií. Kaly I. kategorie lze aplikovat bez omezení při splnění dalších kritérií, kaly II. kategorie je možno aplikovat pouze na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin. Splnění epidemiologických limitů dává nové podněty pro použití technologií, které tato kritéria splňují. Jsou to zejména postupy biologické stabilizace kalu fungující při zvýšených teplotách nebo další úprava (tepelná nebo chemická) stabilizovaných kalů.

Kal lze použít pro hnojení půdy buď přímo nebo také jako součást kompostů. Kompostování je aerobní termofilní proces rozkladu organické hmoty v tuhém stavu, při němž je její část humifikována, to je přeměněna na polymerní organické sloučeniny podobného charakteru jaký mají humózní látky obsažené v půdě. Mikrobiální rozklad organické hmoty je v průběhu kompostování provázen zvýšením teploty až na cca 70 °C. U kompostů vyráběných z látek podezřelých na přítomnost patogenních organizmů, k nimž patří i kaly městských ČOV, musí dosáhnout teplota minimálně 55 °C po dobu alespoň 21 dnů.

Postupy kompostování jsou buď s přirozenou nebo nucenou aerací. Prvé jsou realizovány v otevřeném prostoru a zakládky jsou mechanicky obraceny použitím vhodných strojů. V postupech s nucenou aerací probíhá kompostování v zakládkách na volném prostoru nebo v uzavřených reaktorech, u nichž lze použít jako výchozí materiál i surový čistírenský kal, který by na volném prostoru působil pachové a hygienické potíže. V převážné míře je však pro kompostování používán biologicky stabilizovaný kal. Doba zrání kompostu je u postupů s přirozenou aerací o výšce zakládky 2 až 4 m minimálně 60 dnů během nichž je materiál dvakrát překopán. Po prvé hned po založení, aby došlo k promísení surovin, po druhé za více než dalších 21 dnů. Při kompostování v reaktorech, v nichž je materiál průběžně aerován i míchán, jsou doby zrání kratší, například 4 týdny.

Surovinou pro kompostování jsou vedle kalů různé odpady, které by měly v souhrnu vytvořit pro materiál dostatečnou porozitu (alespoň 20 %) a vhodné složení, z něhož má zásadní význam poměr prvků UN a obsah vody. V surovinách i výrobku je limitován obsah těžkých kovů a z tohoto hlediska je výrobek rozdělen do dvou tříd, při čemž výrobky 2. třídy s vyššími tolerovanými obsahy těžkých kovů mají omezené použití. Vyšší koncentrační limity těžkých kovů v surovinách do kompostů vytváří možnost použití kalů k tomuto účelu i v případech, kdy je přímá aplikace kalu na půdu vyloučena.