Geodetická příručka - část I

Pokud použijeme zenitový úhel  z , který svírá směr OP se svislým směrem, pro-
cházejícím  zenitem  Z,  budou  všechny  jeho  hodnoty  kladné  ve  velikosti  0  gon  až 
200  gon.  Schéma  je  vyznačeno  na  obr.  3.1.  Zenitový  úhel  z je  úhel,  který  svírá 
směr k zenitu tj. směr tížnice se zaměřovaným směrem. 

Svislý (vertikální) úhel 

β je úhel, který svírá vodorovná rovina procházející klop-

nou osou dalekohledu a záměrnou přímkou na měřený směr, může být kladný nad 
vodorovnou rovinou a nazýváme ho výškový nebo záporný pod vodorovnou rovi-
nou a nazýváme ho hloubkový. Výškové nebo hloubkové úhly se v běžné praxi už 
neužívají, protože byly zdrojem, konkrétně znaménka, mnoha chyb. 

Vzájemný vztah mezi zenitovým úhlem a svislým úhlem je dán výrazem 

          z + β = 100

g. 

Při  měření  zenitových  úhlů  se  společně  s dalekohledem  okolo  klopné  osy  otáčí 
vertikální kruh a index odečítací pomůcky je pevný. Čtení teodolitů se skleněnými 
kruhy je nastaveno tak , že při vodorovné záměře dalekohledu  je čtení nastaveno 
na  hodnotu  R  (tj.  100

g).  U  elektronických  teodolitů  je  nastaveno  obvykle  stejné 

čtení, i když dle konstrukce přístroje jdou nastavit i jiné typy. 

3.2 

Určování  základních  směrů  jednoduchými  pomůc-
kami 

Vodorovnou rovinu a vodorovný směr určujeme nebo vytyčujeme zpravidla libe-
lami    nebo  modernějšími  sklonovými  senzory,  které  umožňují  urovnat  základní 
geodetické přístroje  do potřebné polohy.Určení a vytyčení svislého směru řešíme 
celkem jednoduchými zařízeními