Geodetická příručka - část II

Dělení map podle měřítka 

- 

mapy velkých měřítek – do 1:5000, 

- 

mapy  středních  měřítek  –  1:5000  –  1:200 

000, 

- 

mapy malých měřítek – 1:200 000 a men-

ší. 

Mapy  lze  dělit  i  podle  dalších  kritérií,  mapř  podle  vlastností  použitého  karto-
grafického zobrazení, které může být: 

- 

konformní (úhlojevné) – nezkreslující úhly, 

- 

ekvidistantní – nezkresluje délky v určitém azimutu, 

- 

ekvivalentní (plochojevné) – nezkresluje plochy, 

- 

vyrovnávací – jsou kompromisem, zkreslují všechny prvky, tak aby 
„celkové“ zkreslení bylo malé (jejich využití je dosti omezené). 

3.1 

Velkoměřítkové  mapy  v ČR  a  Historický  vývoj 
podrobného mapování na území ČR  

Ohlédneme-li se opravdu do historie, můžeme považovat za první mapu vytvo-
řenou  na  našem  území  a  snad  i  na  celém  světě  rytinu  na  mamutím  klu,  která 
byla nalezena v oblasti Pavlovských vrchů v roce 1962. Vznik tohoto nejstarší-
ho známého kartografického projevu lidstva byl určen do období mladšího pa-
leolitu (cca 23. tisíciletí př.n.l.). Rytina vyjadřuje patrně meandry  řeky Dyje  a 
sídlo pravěkých lovců.  

Obr. 1. 

Rytina 

na mamutím 

klu. Je to 

mapa? 

 
 
Na 

počátku 

mapování  jako  tech-

nické činnosti stojí katastrální mapa. Tato byla pořizována za účelem vyměření 
daně pozemkové. Teprve později bylo podrobné mapování prováděno nejen za 
účelem zákresu parcel a určování jejich výměr, ale též za účelem pořízení pod-
kladů pro projekty inženýrských děl, pro hospodářské účely, pro účely provoz-
ní, dokumentační, plánovací, orientační, evidenční apod. Z hlediska historické-
ho vývoje můžeme rozeznat osm základních etap.