Geodetická příručka - část II

Geodetická příručka II 

- 10 (64) - 

Astronomicko-geodetická síť (AGS) 

Nejdůležitějším výsledkem bylo výrazné zlepšení měřítkové stability nové sítě 
AGS.  Po  novém  mezinárodním  vyrovnání  JAGS,  ukončeném  v r.1983,  došlo 
k novému  souřadnicovému  vyrovnání  ZPBP  v novém  systému  S-42/83 
z původních  i  novějších  úhlových  a  délkových  měření  v sítí  JTSK  a  to  až  do 
sítě bývalého IV. řádu.  

2.1.5  Základní družicová síť 

Polohové  geodetické  základy  (PGZ)  procházejí  od    minulého  století  moderni-
zací. Všechny body jsou zaměřovány družicovými metodami a byly připojeny 
k evropskému  referenčnímu  rámci  EUREF.  Staly  se  tak  součástí  evropského 
geocentrického systému ETRS 89.  

Nejprve  bylo  v r.  1991  v mezinárodní  měřické  kampani  EUREF-CS/H-91  ur-
čeno pomocí družicových metod (GPS) 6 bodů na území býv. Československa, 
z toho 3 body v ČR. Na to navazovalo zaměření dalších 12 bodů, z toho 7 bodů 
v ČR.  Vznikla  tak  referenční  síť,  označovaná  NULRAD  a  obsahující  v ČR 
celkem  10  bodů.  Stala  se  v letech  1993  a  1994  základem  k zaměření  plošné 
družicové sítě DOPNUL, sestávající ze 176 bodů (včetně bodů sítě NULRAD).  

- 11 (64) - 

Body EUREF-CS/H-91 a sítě NULRAD 

Družicová síť DOPNUL 

Protože průměrná vzdálenost bodů sítě DOPNUL  je kolem 25 km, bylo nutné 
rozšířit  družicovou  síť  o  vybrané  body  ČSTS,  vyhovující  jak  pro  družicová 
měření, tak i pro budování podrobných bodových polí.