Geodetická příručka - část II

± X.  

Velmi malá část území (Hlučínsko) má počátek v trigonometrickém bodě Pšov.  

Dá  se  obecně  definovat,  že  na  území  ČR  má  vždy  alespoň  jedna  souřadnice 
záporné znaménko. 

Použitý  referenční  elipsoid  má  velkou  poloosu      a  =  6376  045  m    a  zploštění  
1/f = 310. Staré katastrální soustavy jsou významné ještě v současné době, pro-
tože je v nich zmapováno asi 70% katastrálních map. 

- 7 (64) - 

Souřadnicové soustavy založené za Rakouska-Uherska  

2.1.2  Vojenská triangulace 

Trigonometrická síť  I. řádu byla vybudována ve II. vojenské triangulaci. 

Síť  byla  vypočtena  na  Besselově  elipsoidu  a  umístěna  na  základním  bodě 
Hermannskogel, kde byly zaměřeny astronomické souřadnice a azimut výchozí 
strany.  Na  území  ČR  byl  její  rozměr  ovlivněn  geodetickou  základnou  u  Jose-
fova. Pozdější měření a výpočty prokázaly, že síť byla stočena asi o 10″.  

2.1.3  Jednotná  trigonometrická síť  katastrální  (JTSK) 

Po vzniku Československé republiky začalo budování JTSK. Jejím cílem bylo 
rychlé vyhotovení geodetických polohových základů, na které se mohla napojit 
podle potřeby všechna další geodetická měření.  

Z časových  důvodů  nedošlo  k potřebným  novým  astronomickým  měřením  a 
k zaměření délkových  geodetických základen. Do sítě byla převzata starší úh-
lová  měření  na  42  bodech  v  Čechách.  Výsledkem  byly  po  řadě  výpočetních 
operací  výsledné  souřadnice    X,Y    všech  268  bodů  základní  trigonometrické 
sítě  I. řádu v Křovákově souřadnicovém systému.