Geodetická příručka - část II

 Doc. Ing. Josef Vitásek CSc., kapitola 2, 4 

Ing. Jiří Vondrák Ph.D., kapitola 3, 8, 9 

Autoři se omlouvají za přehlédnuté přepisy a chyby. 

2 

Polohová bodová pole v ČR 

Polohové  bodové  pole  se  dělí  podle  přílohy  k vyhlášce  č.31/1995  Sb.  na  zá-
kladní  polohové  bodové  pole  (ZPBP)  a  na  podrobné  polohové  bodové  pole 
(PPBP).  

Pro  všechny  běžné  geodetické  práce  se  využívá  vesměs  souřadnicový  systém 
Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). 

Ve WGS 84 jsou měřeny všechny družicové body nových polohových geode-
tických základů (PGZ) a zhušťovací body (ZhB).  

Družicové  sítě  jsou  vedeny  v ETRS  89  a  jsou  transformovány  do  S-JTSK. 
Družicový  systém  WGS  84  slouží  kromě  vojenských  aplikací  především 
k navigaci v letecké, lodní a pozemní dopravě. 

2.1 

Polohové geodetické základy  

Polohové základy se na území ČR budovaly až do konce osmdesátých let mi-
nulého  století  v rovinných  souřadnicových  systémech.  Jsou  charakterizovány 

Geodetická příručka II 

- 6 (64) - 

čtyřmi hlavními faktory: zaměřenou sítí polohových bodů, referenčním elipso-
idem,  rovinným  zobrazením  a  v něm  definovaným  souřadnicovým  systémem. 
S nástupem  družicových  metod  na  konci  minulého  století  se  začaly  budovat 
prostorové  polohové  základy,  které  lze  definovat  třemi  nejdůležitějšími  fakto-
ry: zaměřenou prostorovou sítí polohových bodů, zemským elipsoidem a s ním 
souvisejícím prostorovým souřadnicovým systémem.