Geodetická příručka - část II

Na  území ČR  bylo  postupně  budováno  několik  základních  polohových  sítí. 
K nejvýznamnějším patří: 

-  katastrální sítě za bývalého Rakouska-Uherska (1821 – 1840), 

-  II. vojenská triangulace za bývalého Rakouska-Uherska (1862 – 1898), 

-  Jednotná  trigonometrická  síť  katastrální  na  území  původ.  Československa 

(1920 – 1957), 

-  Astronomicko-geodetická  síť  na  území  bývalého  Československa  (1931  – 

1954), 

-  družicová síť NULRAD a DOPNUL (1991-1994). 

2.1.1  Katastrální sítě 

Území Čech, Moravy a Slezska bylo pokryto částí plošné trigonometrické sítě, 
sloužící  ke  katastrálnímu  mapování  v měřítku  1:2880  a  později  1:2500  a 
1:2000. Rakousko-Uhersko bylo rozděleno na několik poledníkových pásů, pro 
které  bylo  zvoleno  Cassiniho  příčné  válcové  zobrazení  se  Soldnerovou  úpra-
vou.  

Čechy    byly  zobrazeny  v souřadnicové  soustavě  s počátkem  v Gusterbergu 
(Horní Rakousy) a Morava s počátkem ve Svatém Štěpánu ve Vídni.  

Obrazy  poledníků,  procházející  trigonometrickými  body  v Gusterbergu  a  věží 
sv. Štěpána ve Vídni, tvořily osu  X, orientovanou k jihu jako +X a oba základ-
ní body se staly počátky souřadnicových systémů.  Při převodu z náhradní kou-
le  do  roviny  se  zanedbávala  sbíhavost  poledníků,  které  se  zakreslovaly  jako 
rovnoběžky s osou  X, a sbíhavost kolmic, které tvořily kolmice k ose  X. Dů-
sledkem toho vzrůstalo úhlové, délkové a plošné skreslení v závislosti na veli-
kosti souřadnice