Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.77 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

1

1   ÚVOD  

1.1 Stručný vývoj geodezie 
         Geodezie je vědní obor zabývající se určením tvaru a rozměru Země, jejích jednotlivých 
částí i celého povrchu a znázorňováním zaměřených skutečností. 

Název geodezie vznikl spojením dvou řeckých slov geo - Země a daiomai - dělím. 

Vhodnější spojení  geo – Země  a  metrein – měřit  se v praxi pro tento vědní obor nepoužívá, 
neboť je vyhrazeno pro jiná odvětví matematiky (geometrie). 

Geodezie se poměrně záhy vyčlenila z matematiky vyspělých kulturních národů, které 

se zabývaly stavitelstvím, astronomií a vyšší formou zemědělství, v samostatné odvětví. 

První písemná památka o zeměměřictví pochází ze starověkého Egypta, kde vznikl  

ve 2. tisíciletí př. n. l. „papyrus Rhind“, ve kterém opisovač Ahmes popisuje výpočty ploch, 
objemů, učí, jak zaměřovat pozemky a je tak dosud první dochovanou učebnicí zeměměřictví. 
V Egyptě, kde v povodí Nilu každoroční záplavy vyvolávaly potřebu znovuvytyčení pozemků 
zemědělců v zaplavovaném pásmu, byla geodezie důležitá též pro panovníka, který 
z obhospodařovaných ploch vybíral daně. Zeměměřičtí úředníci se proto ve starověkém 
Egyptě těšili veliké úctě a vážnosti. 

Nelze však tvrdit, že by zeměměřictví vzniklo pouze v Egyptě. Zeměměřické práce 

provázely velká stavební díla ve všech rozvinutých lidských kulturách. Prastaré říše v povodí 
mohutných veletoků v Číně, Indii, Mezopotámii a v jiných částech světa (např. v Americe), 
budovaly svá sídliště, přístavy, průplavy, opevnění, chrámy, paláce či pyramidy za přispění 
zeměměřičů. 

Za samostatnou zmínku stojí zeměměřické znalosti Sumerů a Akkádů. Dovedli kromě 

základních  čtyř početních úkonů též umocňovat a odmocňovat; dokázali vypočítat plochu 
trojúhelníku, pravoúhelníku, lichoběžníku, objem krychle, kvádru, hranolových těles, jehlanu, 
kužele atd. Znali i Pythagorovu větu a Ludolfovo číslo. 

Rovněž staří Řekové vynikali v zeměměřictví a ještě dnes známe mnoho jmen spjatých 

tímto oborem. Mezi 

ně patří Thales, Pythagoras, Platón, Aristoteles, Archimedes, 

Erastothenes, Euklidos, Heron, Appolonius a další. Nejznámější doklad o vyspělé 
zeměměřické  činnosti pochází od Erasthotena ze 3. st. př. n. l.,  který  v Egyptě z měření 
v Alexandrii a Asuánu úspěšně změřil délku poledníkového oblouku a z něj odvodil zemský 
obvod. Výsledek má vynikající přesnost a liší se od skutečnosti o pouhých 0,8 %. 

Témata, do kterých materiál patří