Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Geodezie (4) - Moderní přístroje a technologie v geodezii, Fotogrammetrie a dálkový průzkum země

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.2 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

ν) je určen úhlem, který svírá osa záběru se svislicí 

spuštěnou ze středu vstupní pupily (viz obr. 13.5). 

Obr. 13.5 

             V pozemní fotogrammetrii používáme častěji pro sklon osy záběru úhel od vodorovné 
roviny 

ω = 100

g - ν.  V letecké fotogrammetrii se obvykle rozloží sklon osy záběru do dvou 

složek - ve směru letu - podélný sklon 

ϕ, určený průmětem osy záběru do osy letu, a napříč 

směru letu - příčný sklon 

ω (viz obr. 13.6). 

146

                                              Obr. 13.6 

Prvky vnější orientace u pozemní fotogrammetrie, kde je pevné stanovisko 

fotografování se určí bez obtíží. Souřadnice vstupní pupily fototeodolitu vhodnou geodetickou 
metodou a úhly rotace potom pomocí libel úhloměrným zařízením fototeodolitu. 
 

V letecké fotogrammetrii, kdy je nosič fotogrammetrické komory v pohybu během 

expozice snímku, nelze určit prvky vnější orientace s dostatečnou přesností přímo. K jejich 
určení je třeba provádět na leteckých snímcích dodatečně poměrně rozsáhlá měření. 
 
 
13.3    Měřické fotogrammetrické komory 
 U 

měřických komor je třeba rozlišovat, zda se jedná o měřické komory určené pro 

pozemní, či leteckou fotogrammetrii. 
 
13.3.1    Měřické komory pro pozemní fotogrammetrii 
 

V pozemní fotogrammetrii se měřické komory nazývají zpravidla fototeodolity, tyto 

se dělí podle svých možností na: 

■ fototeodolity s vodorovnou optickou osou – nelze sklápět             
optickou osu, 
■ fototeodolity se sklonitelnou optickou osou – lze sklápět 
optickou osu, 
■ dvojité měřické komory – jedná se o dvě shodné měřické      
komory, které jsou pevně spojeny. Základna těchto přístrojů 
bývá dlouhá 40 nebo 120 cm. 
■ speciální měřické komory – kusová výroba pro speciální 
účely, např. pro astrometrická pozorování, sledování UDZ 
apod. 

Všechny zmíněné měřické komory musí splňovat vysoké nároky na měřický 

fotografický snímek, musí zaručit stálost prvků vnitřní orientace a umožnit rychlé a 
jednoduché určení prvků vnější orientace měřického snímku, proto bývají tyto komory často 
spojovány s teodolitem (odtud jejich název – fototeodolity). U starších modelů fototeodolitů 

147

se měřické snímky pořizovaly na skleněné desky u novějších je možno používat i filmů. Mezi 
přední výrobce fototeodolitů patří německá firma Carl Zeiss a švýcarská firma Wild (dnes 
Leica). Tyto klasické komory jsou dnes stále více nahrazovány v blízké fotogrammetrii 
digitálními profesionálními komorami. 
 
13.3.2    Letecké měřické komory 
 Letecké 

Témata, do kterých materiál patří