M02 - Základy všeobecné a inženýrské geologie a hydrogeologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Geologie
Českého masívu. Nejmladší z nich byly činné ještě ve čtvrtohorách (Komorní
Hůrka u Františkových Lázní, sopky v okolí Bruntálu).
3.2.1 Geologická tělesa vznikající vulkanickou činností
K nejvýraznějším geologickým tělesům vznikajícím vulkanickou činností patří
sopky, lávové proudy a příkrovy, vytlačené kupy a vypreparované sopouchy.
Sopka je místo na povrchu zemském, kde vystupuje ze zemského nitra žhavo-
tekuté magma - láva. Tvar, rozměr a charakter sopek jsou různé. Podle způso-
bu vzniku můžeme sopky rozdělit na sopky výlevné (efuzívní), výbušné (ex-
plozívní) a smíšené neboli stratovulkány. Podle prostředí výskytu je možné
vyčlenit sopky kontinentální a mořské. Na základě hlavních typů vulkanické
činnosti nazvaných podle známých sopek se dělí na sopky typu Havaje (lávový
typ), typu Stromboli (stratovulkán), typu Vulcana (stratovulkán s centrálním
pněm), typu Vesuvu (stratovulkán s dlouhými údobími klidu a zvlášť silnými
výbuchy) a typu Mont Pelée (s vytlačenou jehlou). Kromě uvedených typů
existuje i mnoho sopek, které představují přechodné typy mezi některými z
uvedených.
Podle odhadu je dnes na Zemi 430 činných sopek, které jsou rozsety podél
hlavních světových tektonických linií (okraje litosferických desek).
3.2.1.1 Lávové sopky
Lávové sopky vznikají klidným vyléváním lávy na zemský povrch. Rychlost
pohybu lávy je různá, pohybuje se od několika cm až do několika km za hodi-
nu. Lávové sopky mohou být vázány na jednu trhlinu, probíhající na vzdále-
nost i několika km nebo jsou vázány na jediné centrum, zpravidla na křížení
dvou zlomů. Jejich tvar závisí především na viskozitě magmatu.
Mezi lávové sopky patří štítové sopky, které jsou nízké ploché sopečné kužely
s mírně ukloněnými svahy a ve vrcholové části mají kotlovitý kráter. Tvořeny
jsou nízce viskózní bazickou lávou. Typické příklady těchto sopek jsou na Ha-
vajských ostrovech (např. sopka Killauea).
Podobné štítovým sopkám jsou rozsáhlé plošné výlevy označované jako lávové
příkrovy, které vznikají buď na souši nebo i dně mořském a jsou typické znač-
nými plošnými rozměry a relativně malou mocností. Island je typickým příkla-
dem velkých lávových polí, tvořících příkrovy o mocnosti 5 až 15 m. Kromě
toho je na Islandu i v jeho okolí řada činných centrálních vulkánů. Některé z
nich daly vznik v nedávné minulosti novým ostrůvkům.