M02 - Základy všeobecné a inženýrské geologie a hydrogeologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
3.2.1.3 Stratovulkány
Stratovulkány jsou nejčastějším typem sopek vyskytujícím se na zemském po-
vrchu. Jde o složené sopky tvořené jak lávou, tak i pyroklastiky. Období výle-
vů se střídala s obdobími explozí, přičemž došlo ke vzniku kužele, jehož vývoj
je zobrazen na obr. 30. Některé výbuchy však mohou být natolik ničivé, že
dochází ke zničení určité části vulkánu. Takové výbuchy se označují jako ka-
taklyzmatické erupce. Kráter, zvláště u větších vulkánů, je velmi často obklo-
pen rozsáhlou kalderou kotlovitého tvaru, která je pozůstatkem po starším,
erupcí zničeném vrcholu sopky. V kaldeře nebo na úbočích sopky mohou vzni-
kat parazitní krátery. Sopka Aso v jižní části ostrova Kjúšú v Japonsku má nej-
větší kalderu na světě. Je 45 km široká, je zastavěna a hospodářsky využívána.
3.2.2 Produkty vulkanické činnosti
Mezi produkty vulkanické činnosti patří láva, sopečná skla, pyroklastický ma-
teriál a produkty vulkanických exhalací.
Vytékající láva je žhavotekuté magma, které se dostává na povrch vulkanickou
činností. Její viskozita je ovlivňována především obsahem SiO2 a teplotou. Čím
je magma bohatší na SiO2 (kyselé magma), tím je viskóznější. Bazická magma-
ta (chudá na SiO2) jsou tekutější. Se vzrůstající teplotou viskozita magmatu
klesá. Teplota magmatu kyselého se zpravidla pohybuje okolo 800 až 900 oC a
teplota bazického magmatu dosahuje hodnot až okolo 1300 oC. Vlastní láva
může mít různou podobu. K nejznámějším typům láv patří např. provazovitá
láva, na povrchu provazovitě zkroucena, nebo láva balvanitá, označovaná také
jako láva aa, která vzniká rozlámáním kůry lávového proudu připomínající
nakupené ledové kry na řece. Chůze po takovém lávovém poli je velmi obtížná.
Podle obsahu plynů mohou být lávy kompaktní nebo pórovité (např. pemza).
- 14 (47) -
Endogenní geologické procesy
Pyroklastický materiál - nezpevněný se označuje jako tefra a klasifikuje se
podobně jako klastické sedimenty podle velikosti částic (viz. kapitola pyroklas-
tické horniny).
Zpevněním tefry vznikají pyroklastické horniny označované souhrnně jako
tufy. Jejich klasifikace je stejná a navíc je možné je charakterizovat petrogra-
fickou příslušností k výlevným horninám (např. ryolitový tuf, andezitový tuf).
Usazením vulkanického materiálu ve vodě a smísením s terigenním klastickým
matriálem vznikají tufity.