M02 - Stavební zkušebnictví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) dlouhodobé – ověření reologických vlastností,
c) opakované – soustavné sledování změn vybraných parametrů v době
provozu.
6. Základní typy zatěžovacích zkoušek dle charakteru zatížení jsou:
a) statické zatěžovací zkoušky – změna velikosti zatížení je pomalá nebo
pohyb zatížení má zanedbatelné zrychlení,
b) dynamické zatěžovací zkoušky – zkušební zatížení mění svou velikost
nebo polohu a vyvolává takové zrychlení, že nelze zanedbat vliv vznik-
lých setrvačných sil hmoty zkoušené konstrukce.
7. Tvrdost stavebních materiálů je určena jejich odporem proti tvárné (plas-
tické) deformaci.
8. Tvrdost materiálů zjišťujeme metodami:
vrypovými, vtiskovými, vnikacími, odrazovými, dalšími
=NXãHEQLFWYtDWHFKQRORJLHStavební zkušebnictví
9. Upřesnění obecného nebo směrného kalibračního vztahu lze provést vyná-
sobením hodnoty vlastnosti určené z kalibračního vztahu součinitelem
α.
Součinitel
α se vypočte poměrem experimentálně (destruktivně, laborator-
ně) určené hodnoty sledovaného parametru ku nedestruktivně zjištěné
hodnotě (stanovené dle kalibračního vztahu).
10. Jedná se o odrazovou metodu. Vlastní přístroj je pružinový tvrdoměr sklá-
dající se z razníku, beranu, pružin a vlečného ukazatele s měřítkem. Dle
vyvozené energie úderu rozeznáváme tři základní typy – N, L a M. Při za-
tlačení razníku a uvolnění závěsu beran dopadne na razník, odrazí se a po-
sune vlečný ukazatel na měřítku do místa, které je hodnotou velikosti od-
razu. Velikost odrazu je závislá na poloze tvrdoměru. Základní poloha tvr-
doměru je vodorovná. V ČSN 73 1373 jsou uvedeny obecné kalibrační
vztahy pro vyhodnocení Rbe ze zajištěného odrazu „a“ pro směr zkoušení:
vodorovně, svisle dolů, svisle nahoru, šikmo nahoru a dolů pod úhlem 45
o.
11. Nedestruktivní metody zkoušení (NDT=Non Destructive Testing) staveb-
ních materiálů, prvků, dílců a konstrukcí jsou metody nevyžadující poru-
šení zkoušené hmoty, a když již, tak jen takové, které nemůže ohrozit, byť
i v nejmenší míře, únosnost nebo použitelnost stavebního prvku. Z těchto
hledisek se dělí NDT na metody tzv. čisté, které nezpůsobí vůbec žádné
porušení a na ostatní metody, které způsobují jen nepatrné místní porušení
hmoty (stopa po vtisku tvrdoměrné, brusné či vrtné metody a pod,).
12. Při aplikaci UZ metod se zjišťuje doba průchodu ultrazvuku posuzovanou