M02 - Stavební zkušebnictví

Poněvadž při tomto způsobu rozkmitávání prvku jde o vynucené kmitání, bylo 
by správné upravit získanou hodnotu rezonanční frekvence o vliv tlumení kmi-
tání. Hodnoty tlumení u běžných materiálů jsou však natolik malé, že jejich 
vliv lze pro běžnou praxi zanedbat. 

Tlumení kmitání má ale vliv na tvar rezonanční křivky. Je-li útlum nepatrný, je 
v okolí rezonance nárůst amplitud velmi strmý, s ostrým vrcholem rezonanční 
křivky. V tomto případě se dá hodnota rezonanční frekvence velmi dobře a 
jednoznačně určit (např. u hutných materiálů). Při velkém útlumu je nárůst 
amplitud velmi pozvolný, rezonanční křivka je značně protáhlá a její zaoblený 
vrchol není jednoznačně vyznačený. Pro tento případ je určení rezonanční 
frekvence značně nejisté,  tyto případy nastávají např. u mladých, vlhkých nebo 
porušených betonových vzorků. Nejvíce potíží však vzniká, vyskytne-li se při 
měření dvojvrcholový tvar rezonanční křivky. Ten může vzniknout při běžném 
měření na některých „krátkých“ tělesech (krychlích, deskách, válcích) vlivem 
blízkých rezonančních frekvencí různého typu kmitání. U dlouhých zkušebních 
vzorků to nastává, jsou-li nestejnoměrně zpracovány (různá hutnost horní a 
dolní vrstvy) nebo i vlivem nezpozorovaných vnitřních nespojitostí (hnízda, 
mikrotrhliny apod.). V těchto případech se za „rezonanční“ frekvenci bere 
průměrná hodnota získaná z rezonancí obou vrcholů (fR = fR1+ fR2) s tím vě-
domím, že z toho vyplývá pro další výpočty značná nejistota. 

Charakteristikou útlumu bývá obvykle logaritmický dekrement  tlumení δ, kte-
rý se určí jako přirozený logaritmus poměru dvou následujících amplitud tlu-
meného kmitání zkušebního prvku. Dá se rovněž zjistit z tvaru rezonanční 
křivky, z poměru její šířky při určité amplitudě k její rezonanční frekvenci. 

- 41 (48) - 

Obr. 5.7    Křivka pro logaritmický.dekrement 
Obr. 5.8   Rezonanční křivka pro výpočet logaritmického dekrementu 

Podle obr. 5.7 se logaritmický dekrement vypočítá buď ze vztahu : 

(

)

R

f

f

f

/

1

2 −

=

π

δ

           (5.12) 

nebo podle obr. 6.8 ze  vztahu : 

(

)

( )

R

f

f

f

3

1

2

/

−

=

π

δ

(5.13) 

5.4.4. Měřící přístroje 

Rezonanční měřicí aparatura sestává ze dvou hlavních obvodů  : budícího a 
snímacího. 

Budící obvod sestává: 

•  z budícího generátoru (tónového generátoru) s plynule regulovatelným kmi-