M02 - Stavební zkušebnictví

[20] 

Hobst, L.: Modul BI02-M03, Zkušebnictví a technologie, část radiační 
defektoskopie, ftp.fce.vutbr.cz, 2004  

[21] 

Anton, O.: Modul BI02-M04, Zkušebnictví a technologie, část praktické 
úkoly zkušebnictví, ftp.fce.vutbr.cz, 2004  

[22] 

Schmid, P.: Základy zkušebnictví. Skriptum FAST VUT v 

Brně, 

CERM, 2001 

[23] 

Anton, O.: Základy zkušebnictví – návody do cvičení, Skriptum FAST 
VUT v Brně, CERM, 2002 

[24] 

Adámek, J.: Vlastnosti a zkoušení stavebních materiálů, Skriptum 
FAST VUT v Brně, CERM, 1995 

[25] 

Cikrle, P.: Zkoušení stavebních materiálů – laboratorní cvičen., Skrip-
tum FAST VUT v Brně, CERM, 1996 

.Otþ

- 47 (48) - 

8 

Klíč 

1.  Celkové deformace těles je zásadně členěna na dvě části: deformaci pruž-

nou (elastickou) a deformaci nepružnou (plastickou, trvalou). Pružná část 
deformace po odstranění účinků napětí vymizí a tělese se vrací do původ-
ního tvaru. Plastická část deformace po odstranění účinků napětí zůstává 
ve formě trvalých (stalých) přetvoření. 

2.  Strunové tenzometry se používají pro měření relativních deformací (po-

měrných přetvoření) ve zvoleném místě  tělesa. Měří se změna délky zá-
kladny 

∆l (původní délka základny l

0, hodnota poměrná deformace je pak 

určena vztahem 

ε=∆ l/ l

0  ).  Principem  činnosti strunových tenzometrů je 

změna frekvence vlastních kmitů ocelové struny předepjaté mezi dvěma 
body (jejich vzdálenost je původní délka základny) vyvolaná změnou na-
pětí (deformace) struny.  

3.  Odporové tenzometry se používají pro měření relativních deformací (po-

měrných přetvoření) ve zvoleném místě  tělesa. Měří se změna délky zá-
kladny 

∆l (původní délka základny l

0, hodnota poměrná deformace je pak 

určena vztahem 

ε=∆ l/ l

0  ).  Principem  činnosti odporových snímačů je 

změna odporu snímače způsobená jeho délkovou změnou.  

4.  Z hlediska provádění rozlišujeme zatěžovací zkoušky  

a)  nezabudovaných stavebních dílců (ve zkušebnách), 

b)  stavebních konstrukcí před zahájením nebo během provozu (in-situ), 

c)  modelů konstrukcí (ve zkušebnách). 

5.  Z hlediska časové působení rozlišujeme zatěžovací zkoušky 

a)  krátkodobé – ověření okamžitých vlastností,