Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




M02 - Stavební zkušebnictví

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (489.21 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

0,03 1,08  0,08  1,51  0,13  2,27 

0,04 1,13  0,09  1,64  0,14  2,46 

   Tab. 5.1 

Obdobným postupem jako pro podélné kmitání by se odvodila pro kroutivé 
kmitání vlnová rovnice z 

momentového působení na vyťatém elementu 

z prvku. Dosazením do její konstanty c

2

t = vt

2= G

br/ρ . Jk/Jpzískáme potřebný 

vztah mezi modulem pružnosti ve smyku Gbrobjemovou hmotností a fázovou 
torzní rychlostí pro známý příčný průřez vzorku. Veličina Jkje moment tuhosti 
v kroucení, Jpje polární moment průřezu (centrální moment setrvačnosti).  

Rezonanční modul pružnosti ve smyku je dosazením  a zavedením kt= Jp/Jk dán 
vztahem  

Gbr= ρ vt

2 J

p/Jk = 4 kt ft

2 L2 

ρ

[Pa] 

           (5.10) 

Pro kruhový průřez je  
Jp= Jk= π  r

4/2 a tedy  

                                      kt = 1

Pro čtvercový průřez je   
Jp= a

4/6, J

k= 0,1404.a

       kt= 1/(6.0,1404) =1,187 

Pro obdélníkový

průřez  

b.h

, při  b ≤ h  je  

                  kt= [b/h+h/b] / [4(b/h)–2,52(b/h)

2+0,21(b/h)6] 

(OHNWURDNXVWLFNpQHGHVWUXNWLYQtPHWRG\ 

=NXãHEQLFWYtDWHFKQRORJLHStavební zkušebnictví 

Pro výpočet dynamické hodnoty Poissonova koeficientu užijeme známý vztah 
z pružnosti a pevnosti mezi moduly v tahu/tlaku a ve smyku

E/2G = 1 + 

ν , 

pak 

ν

br  = Ebr  / 2Gbr – 1 =  fL

2/ (2k

t  ft

2) – 1

(5.11) 

5.4.3. Rezonanční křivka 

Zkušební prvky se dostávají do rezonančního stavu vynuceným kmitáním ply-
nulou změnou frekvence budícího zařízení. Amplitudu kmitání snímá snímací 
zařízení, které svým indikačním členem (obrazovka osciloskopu, milivoltmetr, 
souřadnicový zapisovač aj.) registruje její velikost. Zobrazíme-li graficky zá-
vislost amplitudy kmitání na frekvenci vzorku, získáme tzv. rezonanční křivku 
(obr.6.16). Blíží-li se budící frekvence zařízení k vlastnímu kmitočtu vzorku, 
roste amplituda kmitání – rezonanční křivka vzrůstá. Jakmile při rovnosti budí-
cí a snímané frekvence dosáhne svého maxima (vrchol rezonanční křivky), 
nastane vlastní rezonanční kmitání zkušebního prvku. Jinými slovy : vrchol 
rezonanční křivky (největší amplituda kmitání Umax) udává příslušnou rezo-
nanční frekvenci vzorku fR. Přitom se může jednat o základní (vlastní) nebo 1. 
harmonickou, 2. harmonickou a vyšší rezonanční frekvence. 

Témata, do kterých materiál patří