Teorie na zkoušku

Zisk

• rozdíl mezi celkovými příjmy a náklady

• kladný hospodářský výsledek je účetní zisk

• zisk podléhá zdanění – teprve po zaplacení daní získáme čistý zisk

čistý ekonomický zisk

• rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady

firma v podmínkách dokonalé konkurence

Rovnováha v krátkém období

• mezní náklady budou shodné s příjmem

• firma zastaví výrobu v bodě, kdy se cena rovná průměrným variabilním nákladům → bod uzavření firmy

• všechny firmy dosahují normálního zisku, čistý ekonomický zisk je nulový – bod zvratu (bod vyrovnání nákladů s výnosy)

Vliv změn nákladů a ostatních faktorů na nabídku

• růst nákladů posune křivku doleva

• technický pokrok posune křivku doprava

• ceny vstupů – jejich růst vede k růstu nákladů a posunu křivky doleva; pokles má opačný efekt

• nabídku ovlivňují i ceny ostatního zboží

Elasticita nabídky

Cenová elasticita nabídky

• měří procentuální změnu nabízeného množství vyvolanou změnou ceny tohoto statku

Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:

1. možnosti a náklady na skladování

2. charakter technologie a výrobního procesu

3. prodlužování časového horizontu

trh výrobních faktorů

trh primárních výrobních FAKTORŮ

• Stranu poptávky po faktorech představují firmy, stranu nabídky domácnosti

• Firma zaměstná určité množství výrobních faktorů, výsledkem jejich kombinace vznikne určitá výše produkce, kterou nazýváme celkový fyzický produkt

• Pokud firma zvýší zaměstnanost jednoho výrobního faktoru o jednotku a nezmění rozsah zapojení ostatních faktorů, dosáhne určitého zvýšení produkce – mění fyzický produkt

• Částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, pokud získá další dodatečnou jednotku výrobního faktoru – mezní náklady výrobního faktoru

trh práce

• Určen mimoekonomickými faktory

Mezní náklady

• Jsou hodnotou dodatečné jednotky volného času, který byl získán substitucí za práci

Mezní užitek

• Dodatečný příjem získaný z dodatečné jednotky práce

Nabídka práce

• Je součástí volby spotřebitele, který volí mezi užitkem z volného času a užitkem, který mu přinese práce (možnost nakoupit za mzdu výrobky a služby)

• Nabídka práce je závislá na mzdové sazbě a je dána újmou spojenou s obětováním volného času

• S rostoucí mzdovou sazbou se mění preference spotřebitelů – pokud je mzdová sazba dostatečně vysoká, mění se preference spotřebitelů ve prospěch volného času → při vysokých cenách práce máme dostatečný příjem na aktivity ve volném čase

Rovnováha na trhu práce

• Je dána průsečíkem poptávky a nabídky po práci

• V bodě rovnováhy se vytváří rovnovážná mzdová sazba, která je dána mezním příjmem z práce a rovnovážné množství práce

• Pokud bude mzdová sazba na trhu nižší, vznikne nedostatek pracovních sil

Poruchy na trhu práce